ŽIVEL 41

Vrací se kultovní magazín Živel. Nové číslo Živlu má téma IN EXTREMIS a uvnitř najdete 176 stran extrémního čtení:
Mezinárodní Žid Henryho Forda a pásová výroba antisemitismu. Konspirace. Biokracie. Viktoriánský sex. Nová hvězda temné prózy Lidia Livia Llevellyn. Historie písmene X.

Nový Živel můžete získat na webu Zivel.net a Mybooks.cz, ve vybraných knižních obchodech a galeriích. 

Živel je časopis, který ovlivnil vkus a uvažování několika generací umělců, designérů, novinářů, bohémů a intelektuálů. Od prvního čísla, které vyšlo v roce 1995, přinášel zprávy o nových kulturních fenoménech i zásadních trendech ve vědě a v technologiích. Snažil se předvídat budoucnost životního stylu. Ještě před rozvojem internetu dokázal vzrušujícím a provokativním způsobem otevírat českému čtenáři témata jako kyberpunk, globalizace, virtuální realita a transhumanismus, technoscéna a technooptimismus. Objevoval a oslavoval estetiku pop artu, komiksu a sci-fi, vyhledával dobrodružství současné umělecké avantgardy i polozapomenutých mistrů symbolismu, dekadence a hororu devatenáctého století. Představil čtenářům revolucionáře grafického designu a držel rytmus s děním v nočních hudebních klubech.

Od prvního čísla se okolo Živlu utvořila a rozvíjela unikátní subkultura čtenářů a fanoušků, kteří sdíleli stejnou touhu poznávat a experimentovat. A které vzrušovala unikátní vizuální podoba časopisu. Není divu, Živel získal hned několik prestižních zahraničních i tuzemských cen za grafický design (European Design Award, Bienále grafického designu v Brně a další) a byl zmiňován v renomovaných světových publikacích zabývajících se grafickým designem 90. let 20. století (od takových autorů, jako je britský expert na vizuální kulturu Rick Poynor, profesorka Teal Triggs z Royal College of Arts nebo třeba španělský teoretik umění a světoznámý designér Andreus Balius). Časopis Živel byl dále součástí několika výstav referujících o grafickém designu a kultuře postmoderny (například Obrazy konců dějin 85-95 či Bienále Grafického Designu v Brně) a byl zařazen mezi 100 ikon českého designu 20. století, vedle slavného automobilu Tatra 77 nebo grafik Karla Teigeho.

Živel občas vycházel s živelnou nepravidelností, jako román na pokračování. Od roku 1995 vyšlo 40 čísel, každé má dnes sběratelskou hodnotu. Z té subkultury dlouholetých čtenářů, fanoušků a externích přispěvatelů Živlu za tu dobu vyrostly významné osobnosti: umělci a hudebníci, univerzitní pedagogové, architekti, designéři, úspěšní podnikatelé v reklamě a marketingu, známí novináři a veřejní intelektuálové.

Živel je časopis, který formoval dnešní opinion leadery. A činí to dodnes.