VÝSTAVA VÁZA. SYMBOL KULTURY A ŽIVOTA V UPM

Výstava Váza. Symbol kultury a života

koncepce výstavy: Jana Černovská, Radim Vondráček
kurátoři: Jana Černovská, Radim Vondráček
spolupráce: Jan Mlčoch, Michal Stříbrný, Lucie Kölbersberger
architektonické řešení: Hynek Fetterle
grafický design: Petr Liška

Váza představuje jednu z nejstarších a nejdéle existujících předmětných forem lidské kultury. Jako univerzální kulturní model prochází staletími a uchovává si svou rozpoznatelnost, ale zároveň se proměňuje v závislosti na kulturním, společenském a uměleckém kontextu. Jedná se o výjimečný fenomén užitého i výtvarného umění od prehistorických dob až po současnost, v němž se propojuje praktická funkce s estetickou hodnotou a neobyčejným bohatstvím symbolických významů. 

Váza je patrně jedním z prvních předmětů, který se stal komplexní metaforou lidské existence. Symbolicky odkazuje k trvání času, zrození i konečnosti života, k propojení člověka s přírodou i k tělesnosti našeho bytí. Stala se oblíbeným architektonickým prvkem, který reprezentuje tradici, řád univerza a dokonalost ideálního tvaru.

Zdánlivě obyčejný objekt se od počátku vyznačuje nevšední poetikou. Ať už má váza podobu amfory na víno, nádoby na květiny, anebo funerální urny, vždy zrcadlí vztah člověka ke světu. Vypovídá o jeho místě mezi nebem a zemí, ztělesňuje pomyslnou spojnici božského a pozemského. Zamýšlíme-li se nad tím, jaký má dnes váza význam, pak je to zejména její schopnost propojovat epochy a kultury, sepětí s dějinami a magií předmětů stojících u počátků civilizace a zároveň nekonečná otevřenost novým interpretacím a tvůrčím experimentům.

Výstava tyto souvislosti pojednává v několika tematických oddílech. Věnuje se váze jako archetypu kulturní tradice, který se v moderním umění stává vzorem dokonalého ideálního tvaru. Část zaměřená na dialog umění a přírody ukazuje, jak se inspirace přírodou promítá do formy vázy i jejího dekoru. Další kapitola představuje vázu jako antropomorfní nádobu a na ukázkách od pravěku po současnost dokládá, jak hluboce je váza spojena s představou lidské figury, identity a paměti.

Výstava se zaměřuje i na rituální a obřadní funkce váz – od neolitických uren až po současné funerální objekty. K dalším tématům patří role vázy v architektuře, v níž se uplatňuje jako konstrukční i dekorativní prvek, a v neposlední řadě nejrůznější reinterpretace vázy, které tradiční archetyp tvaru, funkce či významu posouvají, narušují nebo převracejí.

Vystavené předměty představují průřez muzejními sbírkami – od skla přes keramiku a porcelán až po kov, od anonymních děl přes výrobky významných skláren a porcelánek až po autorské realizace a současný design. Nedílnou součástí jsou také výtvarná díla, fotografie, grafické vzorníky a další práce na pomezí volného a užitého umění.

https://www.upm.cz/