Článek

SYMPOZIUM FREE RADICALS V PRAZE

Volné radikály mezi námi. Praha hostí mezioborové symposium o rostlinách, umění a společenské změně

Jak by mohla vypadat společnost, kdybychom se naučili přemýšlet jako rostliny? Praha se ve dnech 23.–25. května promění v epicentrum debat o rostlinné biodiverzitě a současné kulturní krajině. Sympozium Free Radicals propojí umění, vědu a vztah člověka k přírodě a ukáže, že budoucnost může klíčit z nečekaných míst – třeba v prasklinách na chodníku nebo na zanedbaných brownfieldech. Událost se odehraje v prostorách Planeta Za, Goethe-Institutu, v přírodní rezervaci Divoká Šárka a na dalších místech po celé Praze. Mezi hosty vystoupí například švýcarský umělec Uriel Orlow, slovinská designérka Gaja Mežnarić Osole, marocká agroekoložka Kenza Benabderrazik nebo brazilská umělkyně a výzkumnice Marina Guzzo. Vstup na celý program je zdarma.

Za projektem stojí tým platformy Haenke – kulturní laboratoře, která již téměř dekádu otevírá veřejnosti témata vztahu mezi rostlinami, vědou a kulturou. „Chceme představit umělecké projekty, které se zabývají tím, co se od rostlin můžeme naučit – ať už jde o práci s energií, vztahy mezi sebou, způsoby komunikace nebo schopnost přizpůsobit se změnám. Zároveň chceme ukázat příklady ekologických materiálů a udržitelných přístupů v současném umění a kulturním provozu, které propojují člověka a přírodu novými, citlivými způsoby,“ říká spoluzakladatelka studia Alexandra Střelcová.

Třídenní program nabídne jiný pohled na rostliny – ne jako na pasivní součást krajiny, ale jako aktivní spojence při utváření světa, který obýváme. Událost propojí vědecké poznání s uměleckou imaginací i každodenní praxí a ukáže, že i invazní druhy, městská flóra, semínka nebo potravinový odpad mohou být nositeli hlubšího významu – ekologického, kulturního, ale i ekonomického a politického.

Součástí programu budou diskuze o tom, jakou roli může hrát umění a kultura v době klimatické krize, i o rostlinách jako předmětech geopolitických zájmů a mezinárodních sporů. Praktické dílny představí potenciál nepůvodních druhů v udržitelném designu, čtenářské seance otevřou témata půdy, péče a moci, filmový večer nabídne pohled na rostlinné příběhy, které obvykle zůstávají neviditelné. V rámci nedělní zážitkové hry v přírodní rezervaci Divoká Šárka si účastníci na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je být rostlinami.

Projekt upozorňuje na to, že ačkoli rostliny formují náš každodenní život, jen zřídka jim věnujeme pozornost. Pracuje přitom s pojmem „free radicals“ (v češtině „volné radikály“), který v medicíně označuje vedlejší produkty metabolismu – často chápané jako škodlivé, zbytné nebo obtížně uchopitelné. Podobně bývají i rostliny a rostlinné materiály vnímány jako nežádoucí nebo nehodné zájmu, péči nebo investice.

Sympozium zahájí stejnojmenný dvouletý evropský projekt, jehož součástí budou umělecké rezidence ve venkovských oblastech Španělska, Portugalska a Arménie, tři experimentální „living labs“ v Galicii, Berlíně a Budapešti, a také série online přednášek. Projekt vyvrcholí v roce 2026 výstavou v Lisabonu a vznikem Free Radicals Toolkitu – sady nástrojů pro kulturní a uměleckou praxi, která podpoří hlubší začlenění vícedruhové péče, ekologické spravedlnosti a nových způsobů vztahování se k rostlinám jako rovnocenným aktérům života na Zemi.

FREE RADICALS – SYMPOSIUM | DŮLEŽITÉ INFORMACE:

Free Radicals | Symposium

📍Praha – Planeta Za, Goethe-Institut, Divoká Šárka a další místa po Praze 📅 23.–25. května 2025
🎟️ Vstup zdarma po registraci zde
📡 www.freeradicals.space | IG @freeradicals.space | www.haenke.cz | IG @haenkehaenke

SEZNAM VYSTUPUJÍCÍCH

Julien Antih | Etnobotanik a etnofarmakolog, jehož výzkum se zaměřuje na vztahy mezi tradičními znalostmi a vědeckými inovacemi. V rámci doktorského studia na Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze se věnoval výzkumu účinků výparů esenciálních olejů v kontextu respiračních onemocnění a antibiotické rezistence. V rámci studia na UCL School of Pharmacy v Londýně zkoumal léčitelské praktiky bolivijské komunity v Barceloně, na Université Paris-Cité zkoumal vliv esenciálních olejů na duševní zdraví, zejména možnosti jejich využití jako alternativy k benzodiazepinům v psychiatrické péči. V současnosti působí jako odborný asistent na Fakultě farmacie Université de Montpellier. Je spoluzakladatelem platformy Haenke.

Kenza Benabderrazik | Agroekoložka a výzkumnice působící ve skupině Sustainable Agroecosystems na ETH v Curychu. Věnuje se politické ekologii a popularizaci vědy v oblasti potravinové bezpečnosti. V minulosti pracovala jako environmentální inženýrka na projektech v Tunisku, Maroku a Švýcarsku. Založila a vede projekt SAE Greenhouse Art-Lab na ETH Zurich.

Tara Lasrado | Designérka a producentka působící na pomezí umění, vědy a komunitní spolupráce. V roce 2020 spoluzaložila platformu arvae.ch, která se věnuje experimentálním formátům mezioborové spolupráce, v minulosti například s Crowther Lab na ETH Zürich. Ve spolupráci se SAE Greenhouse Art-Lab rozvíjí programy jako jsou umělecké rezidence, diskusní večeře, čtenářské kruhy, které kladou důraz na péči, sdílení a dlouhodobost.

Denise Bianco | Výzkumnice a pedagožka působící na Central Saint Martins v Londýně, kde se věnuje proměňujícím se vztahům mezi umělci a odborníky z oblasti vědy a technologií. Ve své práci zkoumá dovednosti a bariéry transdisciplinární spolupráce a to, jak může vzájemné porozumění napříč obory přispívat k řešení složitých společenských výzev. Působí také v Alan Turing Institute, britském národním centru pro data a umělou inteligenci, kde se podílí na projektu podpory profesních drah v oblasti biomedicínské datové vědy.

Hanna Grześkiewicz | Kurátorka, výzkumnice a producentka působící mezi Berlínem a Varšavou. Věnuje se zvuku, jazyku a performativním praktikám v kontextu queer-feminismu, ekologické imaginace a politického

odporu. Spoluzakladatelka kolektivu Sonic Tomorrow spolupracuje s varšavským rádiem Kapitał, kurátorovala programy pro CTM Festival nebo Floating University Berlin. Její texty, audioeseje a instalace se věnují mimo jiné zvukovým projevům protestů, více-než-lidským solidaritám nebo spekulativním ekologiím středovýchodní Evropy.

Marina Guzzo | Brazilská performerka a výzkumnice, jejíž tvorba propojuje tělo, pohyb a environmentální citlivost. Od roku 2011 se věnuje roli umění v kontextu klimatické krize. Ve svém projektu Mistura zkoumá choreografické vztahy a umělecké rituály mezi lidmi a rostlinami a společně s publikem si klade otázku, jak by mohla vypadat budoucnost založená na ekofeministických hodnotách, jako jsou plodnost, péče a regenerace. V současnosti je na post-doc stáži na Freie Universität Berlin, vyučuje na Federální univerzitě v São Paulu a vede výzkumnou skupinu Corpo e Arte, zaměřenou na umění jako formu politické praxe.

Andrea Hubert | Tvoří ekologicky laděné a hravé videohry a podporuje ostatní, aby je mohli tvořit také. Je součástí queer herně-uměleckého kolektivu No fun, který vytváří kritické, spekulativní a normy narušující herní intervence – a v roce 2024 získali Cenu Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Spolupořádá pražský festival hravého umění Final_final a příležitostně vyučuje design a/nebo udržitelnost ve hrách a herním průmyslu. Působí také v nezávislém, mezinárodně oceňovaném českém studiu Amanita Design.

Yasemin Keskintepe | Kurátorka a výzkumnice zaměřená na digitální kulturu, umělou inteligenci a technopolitiku v současném umění. Ve svých výstavních koncepcích kombinuje poetické i kritické přístupy k technologiím. V roce 2024 vytvořila pro festival transmediale v Berlíně kurátorský program You’re Doing Amazing Sweetie, který tematizoval emocionální práci, péči a digitální vyhoření. Je členkou výzkumného centra The Technical Image a působí na univerzitě v Postupimi.

Adam Kvaček | Český designér a výzkumník, který ve své tvorbě propojuje spekulativní design, botaniku a environmentální etiku. Ve svém diplomovém projektu Paradox of Isoëtes zkoumá, jak může člověk zachraňovat ohrožené druhy prostřednictvím jejich komodifikace – a jaké etické otázky tento přístup otevírá. Projekt slavil úspěchy mimo jiné na Dutch Design Week, Alcova Milano a Miami Design Week. Kromě výzkumných projektů se věnuje také scénografii, například pro výstavu Space as Evidence v Galerii Jaroslava Fragnera.

Beatriz Manteigas | Vizuální umělkyně, která ve své tvorbě propojuje kresbu, anatomii a ekologickou estetiku. V roce 2016 spoluzaložila ekofarmu Quinta das Relvas v Portugalsku, kde vede umělecké programy a ateliéry zaměřené na udržitelné materiály a přírodní pigmenty. Její práce je zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách v Portugalsku i zahraničí, a byla podpořena například nadací Calouste Gulbenkian Foundation. V minulosti absolvovala řadu mezinárodních rezidencí, mimo jiné Residency Unlimited v New Yorku, Joya: Arte + Ecología ve Španělsku, chystá se mj. na rezidenci Lab Verde v brazilské Amazonii.

António Nunes propojuje kulturní produkci, permakulturu a udržitelné technologie v práci, která směřuje k regeneraci krajiny i mezilidských vztahů. Stojí za vznikem ekofarmy a kulturního centra Quinta das Relvas. Dlouhodobě se pohybuje v oblasti mezinárodní kulturní produkce – mimo jiné jako environmentální koordinátor festivalu Boom (2008–2022), kde vytvářel infrastruktury pro desítky tisíc návštěvníků založené na principech soběstačnosti a sdílené správy zdrojů.

Branca Novoneyra je galicijská básnířka, tanečnice a choreografka. Její práce je úzce spjatá s jazykem, krajinou a kulturní identitou rodného pohoří Courel. Jako umělecká ředitelka Nadace Uxía Novoneyry rozvíjí odkaz jednoho z nejvýznamnějších galicijských básníků. Ve své práci propojuje poezii s tancem a performancí, často ve spolupráci s hudebníky, videoartisty a dalšími umělci. Dlouhodobě se věnuje také kulturní politice – mezi lety 2015 a 2023 působila jako místostarostka pro kulturu ve městě Santiago de Compostela.

Uxío Novo Rey | Galicijský výzkumník a kulturní stratég, který propojuje poezii, krajinu a sociální změnu. Stojí za iniciativou A Herba que Canta – rezidenčním programem nadace Uxío Novoneyra, zaměřeným na poezii jako nástroj ekologické imaginace a kulturní obnovy v odlehlých horách Galicie. Ve své práci se věnuje rovněž UNESCO projektům, digitálním kulturním mapám a zastupuje Galicii v evropských kulturních sítích.

Uriel Orlow je vizuální umělec a výzkumník žijící mezi Lisabonem, Londýnem a Curychem. Jeho práce propojuje film, fotografii, kresbu, zvuk a instalaci a často vychází z dlouhodobého výzkumu na pomezí umění, ekologie a dekoloniální politiky. Věnuje se tématům kolektivní paměti, environmentální spravedlnosti, postkoloniálních stop a rostlin jako politických aktérů. Jeho práce byla představena na výstavách jako Berlin Biennale, British Art Show 9, Benátské bienále, Manifesta, Bienále v Dakaru, Moskvě či Šardžá. Samostatně vystavoval např. v Kunsthalle Mainz, La Loge (Brusel), State of Concept (Atény), The Showroom (Londýn) nebo PAV (Turín). Vystudoval mj. Slade School of Art a Central Saint Martins v Londýně, kde v roce 2002 dokončil doktorát. V současnosti působí jako docent na University of Westminster v Londýně a na ZHdK v Curychu. Jeho knihy vydala nakladatelství Sternberg Press, Shelter Press a Archive Books.

Gaja Mežnarić Osole | Kriticky angažovaná designérka z Lublaně, která propojuje ekologii, design a péči o krajinu. Je spoluzakladatelkou sdružení Trajna a experimentálního prostoru Krater, který se věnuje transdisciplinární spolupráci na pomezí města a divočiny. Spoluautorsky vytvořila udržitelný papír Notweed Paper z křídlatky japonské. Její práce byla představena např. Na bienále designu BIO27 – Supervernaculars v Lublani.

Ivana Papić | Chorvatská umělkyně působící v Berlíně, která se ve své tvorbě věnuje invazivním rostlinám, osobní paměti a ženskému dědictví. Její projekt Wild Walnut propojuje autobiografické příběhy s výzkumem invazivního stromu pajasan žláznatý (Tree of Heaven), a vytváří tak intimní prostor, kde se potkávají botanika, smyslové zkušenosti a otázky identity. Papić pracuje s videem, zvukem a objektem v instalacích, které vybízejí k pomalému vnímání a zapojení těla.

David Přílučík | Český umělec, který zkoumá post-naturální imaginaci a ekologickou politiku obrazu. Ve svém dlouhodobém výzkumu Divoká Šárka rozkrývá vrstvy ideologie, která stojí za pojmem „chráněná příroda“, a sleduje, jak se mění představy o divokosti, krajině a lidské nadvládě. Přilučík je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého a spoluiniciátorem platformy BRUCHOVRAVY, která propojuje jídlo, paměť a agroekologii.

Lilit Stepanyan | Umělkyně, kurátorka a kulturní manažerka působící v Arménii. Je spoluzakladatelkou platformy Today Art Initiative, která se zaměřuje na podporu současného umění, uchovávání tradičních znalostí a mezigenerační dialog v kontextu arménského venkova. Ve své práci propojuje komunitně orientovaný přístup s environmentálními tématy a kulturním výzkumem. Podílí se na realizaci mezinárodních rezidenčních programů, výstav a projektů na pomezí umění, ekologie a vzdělávání.

Bálint Antal | Projektový manažer maďarské organizace Pro Progressione Green, kde se věnuje vedení projektů propojujících kulturu, ekologii a komunitní práci. Zkušenosti z osobního i uměleckého života vkládá do participativních projektů s důrazem na DIY estetiku a spolupráci s místními komunitami. Přispívá do nezávislého maďarského portálu Telex.hu.

Fruzsina Dézsi | Spisovatelka a vedoucí programového pilíře Pro Progressione Green v rámci stejnojmenné maďarské organizace. Díky dlouholeté praxi v oblasti kultury, literatury, divadla a udržitelnosti stojí za profilací PP Green jako jednoho z hlavních projektových směrů organizace. Vede mimo jiné klíčový projekt The Big Green.

O FREE RADICALS:

Free Radicals je dvouletý výzkumný projekt zkoumající průsečíky mezi rostlinnou biodiverzitou a uměleckou praxí. Představuje nové nástroje a metody, jak přistupovat k rostlinám nikoli jako k dekoraci či surovině, ale jako k živým aktérům, které formují naši společnost v různých aspektech.

Výstupem projektu bude otevřený, kolaborativní toolkit — zčásti manifest, zčásti praktický zdroj pro jednotlivce i instituce v kulturním a kreativním sektoru. Nabídne konkrétní přístupy, jak do umělecké tvorby začleňovat biodiverzitu, environmentální spravedlnost, etické získávání materiálů, i principy mezidruhové péče. Projekt se zároveň snaží zviditelnit kulturní paměť a inteligenci rostlinného života, a jeho zásadní roli v odolných ekosystémech.

Na vývoji toolkitu spolupracuje šest neziskových organizací z Portugalska, Španělska, Arménie, Maďarska, Německa a České republiky, z nichž každá přináší specifickou expertízu — od permakultury, zvukových a městských ekologií, přes literaturu až po vizuální kultury. S podporou této více-než-lidské sítě bude toolkit vyvíjen, testován a dále rozvíjen v knižní publikaci a další vzdělávací materiály.

Kromě úvodního sympozia v Praze nabídne projekt umělecké rezidence ve venkovských oblastech Španělska, Portugalska a Arménie a tři tzv. living labs — experimentální prostory pro sdílené učení, kde umělci, výzkumníci a místní komunity společně testují nové přístupy k práci s rostlinnou biodiverzitou v kontextu konkrétního místa. Projekt vyvrcholí výstavou a formálním uvedením toolkitu v Lisabonu na podzim 2026. Projekt je spolufinancován programem Kreativní Evropa.

O HAENKE

Haenke je interdisciplinární studio, jež se zasazuje o zviditelňování významu rostlin v kultuře, vědě a společnosti. Stojí za ním kurátorka, pedagožka a publicistka Alexandra Střelcová a etnobotanik a etnofarmakolog Julien Antih. Společně rozvíjejí platformu, která slouží jako prostor pro mezioborovou spolupráci a etickou reflexi témat souvisejících s péčí o zdraví lidí i planety.

Studio stojí za řadou výstav, instalací a komunitních projektů, které zkoumají vztah mezi rostlinnou biodiverzitou, zdravím a kulturní imaginací. Za instalaci Victoria pragensis z roku 2017 získali společně se studiem Lasovsky Johansson Architects nominaci na Českou cenu za architekturu. Téměř čtyři roky vedli na pražském Žižkově komunitní prostor Haenke Botanical Lab. Jejich publikace Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí z roku 2022 vyústila ve stejnojmennou výstavu v Českém centru v Paříži. Studio dlouhodobě spolupracuje s vědeckými institucemi, kulturními organizacemi i osobnostmi ze světa umění, kultury a designu v ČR i v zahraničí.

V rámci projektu Free Radicals se k Haenke připojily autorka a výzkumnice Linsey Rendell (v minulosti např. SPACE 10, rearc.institute, nyní např. Zaha Hadid Architects), kurátorka a kulturní manažerka Iveta Černá (v minulosti např. Inspirační fórum MFDF Jihlava), fotografka a vizuální umělkyně Inés Karčáková a grafická designérka a typografka Jolana Sýkorová.