Zátiší

středa 21:00 – 22:00

Diskusní pořad na různá společenská témata.

Zátiší nově jako podcast!

Tracklist
- Chytré hodinky, hlavní reprezentanti „nositelné elektroniky“ neboli wearables, nám mohou přivolat pomoc při pádu nebo autonehodě, pomohou s detekcí arytmií nebo upozorní na fyzické vyčerpání. Dokáží naplánovat trénink téměř libovolného sportu, monitorují spánek a upozorní na podezření z onemocnění spánkovou apnoe. Téměř všechny chytré hodinky dnes měří tepovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem a počet kroků. Nejznámější značky se pokoušejí EKG v hodinkách stále zdokonalovat a přidat k němu i tonometr, bez nutnosti nasazení manžety. A to jsme nezmínili řadu dalších funkcí malých sourozenců mobilních telefonů, které jsou vidět pomalu na každém druhém zápěstí. Snaha o nastolení nebo udržení zdravého životního stylu s pomocí chytrých hodinek se ovšem někdy změní v závislost na měření základních vitálních funkcí a vyhodnocování nejrůznějších aktivit. Samotná data mohou také začít vyvolávat úzkost a další nechtěné stavy. Zvláště tehdy, když jsou naměřené údaje vyhodnocované a vnímané chybně. I proto je dobré vědět, zda si chytré hodinky vůbec nasadit na zápěstí a pokud ano, tak jaké a proč. A jak s nimi pracovat, aby nám skutečně pomáhaly. Právě o tom budeme v Zátiší hovořit s Ioannisem Papadopoulosem, který je redaktorem serveru mobilenet.cz a jednou z hlavních tváří stejnojmenného YT kanálu.

Tracklist
- Host: Ondřej Boháč, ředitel IPR Moderátor: Aleš Vojíř // Co vše lze dělat, aby se Praha stala lepším místem k životu? Lze ji proměnit v 15minutové město? Co kromě vysokých cen bydlení trápí obyvatele metropole? Kolik v ní skutečně žije lidí? A kam až sahá pomyslná hranice "velké Prahy"? O rozvoji hlavního města se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy.

Tracklist
- Svět náramkových hodinek je plný zvratů a paradoxů. Sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století znamenala nejen pro tradiční švýcarské hodinářské firmy velký otřes a následnou krizi. A to kvůli masivnímu rozšíření quartzových, resp. bateriových hodinek. Na rozdíl od hodinek s mechanickým strojkem byly přesné a levné. Quartzová revoluce přesto výrobu klasických mechanických hodinek nezastavila. Jen omezila. A „mechaniku“ neposlaly do muzea ani o pár desítek let později „malé počítače“ na zápěstí, schopné samostatně telefonovat. Hodinky s mechanickými strojky jsou v oblibě dál a nabízí se celá řada otázek proč tomu tak je, když se nevyrovnají ani svou přesností těm quartzovým. Na cestu napříč světem hodinek s mechanickými strojky se v dnešním Zátiší vydáme společně s Janem Šteflem, který stojí v čele Koscomu. Podíváme se blíže na jejich rozdělení i „anatomii“, dále na největší i docela malé hodinářské značky, abychom se zastavili u věcí praktických, jakými je výběr prvních mechanických hodinek, jejich údržba a způsob nošení. Budeme se věnovat i problematice replik modelů od luxusních značek, nerozumným výdajům za koupi „fashion hodinek“ či nejrozšířenějším mýtům spojeným nejen s mechanickými hodinkami.

Tracklist
- Strukturální deficit, HDP nebo ekonomický růst. Politici stále častěji používají řadu ekonomických pojmů, které nemusí být pro řadu lidí vůbec srozumitelné. Nemluvě o tom, že tyto pojmy jsou ve veřejném prostoru nezřídka používány nesprávně. Zároveň se zdá, jako by se česká politika omezila pouze na vleklé diskuse o příjmech a výdajích. Abychom nejfrekventovanějším pojmům a současné ekonomické situaci u nás lépe porozuměli, bude po čase opět naším hostem ekonom a vysokoškolský pedagog Martin Slaný, který působí na Katedře ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.