Zátiší

středa 21:00 – 22:00

Diskusní pořad na různá společenská témata.

Zátiší nově jako podcast!

Tracklist
- Chytré hodinky, hlavní reprezentanti „nositelné elektroniky“ neboli wearables, nám mohou přivolat pomoc při pádu nebo autonehodě, pomohou s detekcí arytmií nebo upozorní na fyzické vyčerpání. Dokáží naplánovat trénink téměř libovolného sportu, monitorují spánek a upozorní na podezření z onemocnění spánkovou apnoe. Téměř všechny chytré hodinky dnes měří tepovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem a počet kroků. Nejznámější značky se pokoušejí EKG v hodinkách stále zdokonalovat a přidat k němu i tonometr, bez nutnosti nasazení manžety. A to jsme nezmínili řadu dalších funkcí malých sourozenců mobilních telefonů, které jsou vidět pomalu na každém druhém zápěstí. Snaha o nastolení nebo udržení zdravého životního stylu s pomocí chytrých hodinek se ovšem někdy změní v závislost na měření základních vitálních funkcí a vyhodnocování nejrůznějších aktivit. Samotná data mohou také začít vyvolávat úzkost a další nechtěné stavy. Zvláště tehdy, když jsou naměřené údaje vyhodnocované a vnímané chybně. I proto je dobré vědět, zda si chytré hodinky vůbec nasadit na zápěstí a pokud ano, tak jaké a proč. A jak s nimi pracovat, aby nám skutečně pomáhaly. Právě o tom budeme v Zátiší hovořit s Ioannisem Papadopoulosem, který je redaktorem serveru mobilenet.cz a jednou z hlavních tváří stejnojmenného YT kanálu.

Tracklist
- Host: Ondřej Boháč, ředitel IPR Moderátor: Aleš Vojíř // Co vše lze dělat, aby se Praha stala lepším místem k životu? Lze ji proměnit v 15minutové město? Co kromě vysokých cen bydlení trápí obyvatele metropole? Kolik v ní skutečně žije lidí? A kam až sahá pomyslná hranice "velké Prahy"? O rozvoji hlavního města se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy.

Tracklist
- První z pěti snímků pořízených prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST – James Webb Space Telescope) zveřejnila NASA před pěti týdny (snímek č. 1). Širší veřejnost se dozvěděla, že jde o „nejhlubší obraz našeho vesmíru, jaký byl kdy pořízen.“ Známějšímu Habbleovu teleskopu by podobné snímky trvaly nejméně týden, přičemž Webbův zvládl všechny tři přiložené za něco málo více než dvanáct hodin. Nejde zdaleka jen o čas, ale o to, co všechno a jakým způsobem Webbův teleskop na prvních snímcích zachytil. A také, že to nejcennější je možná nejméně viditelné a jen málo popisované. O významu obrazu nejhlubšího vesmíru, jaký máme momentálně k dispozici, bude v Zátiší hovořit Jiří Svoboda, vědecký pracovník Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se zabývá studiem černých děr a aktivních galaxií. Zároveň vede český tým ve dvou velkých plánovaných misích Evropské kosmické agentury a přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK.