- Chytré hodinky, hlavní reprezentanti „nositelné elektroniky“ neboli wearables, nám mohou přivolat pomoc při pádu nebo autonehodě, pomohou s detekcí arytmií nebo upozorní na fyzické vyčerpání. Dokáží naplánovat trénink téměř libovolného sportu, monitorují spánek a upozorní na podezření z onemocnění spánkovou apnoe. Téměř všechny chytré hodinky dnes měří tepovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem a počet kroků. Nejznámější značky se pokoušejí EKG v hodinkách stále zdokonalovat a přidat k němu i tonometr, bez nutnosti nasazení manžety. A to jsme nezmínili řadu dalších funkcí malých sourozenců mobilních telefonů, které jsou vidět pomalu na každém druhém zápěstí. Snaha o nastolení nebo udržení zdravého životního stylu s pomocí chytrých hodinek se ovšem někdy změní v závislost na měření základních vitálních funkcí a vyhodnocování nejrůznějších aktivit. Samotná data mohou také začít vyvolávat úzkost a další nechtěné stavy. Zvláště tehdy, když jsou naměřené údaje vyhodnocované a vnímané chybně. I proto je dobré vědět, zda si chytré hodinky vůbec nasadit na zápěstí a pokud ano, tak jaké a proč. A jak s nimi pracovat, aby nám skutečně pomáhaly. Právě o tom budeme v Zátiší hovořit s Ioannisem Papadopoulosem, který je redaktorem serveru mobilenet.cz a jednou z hlavních tváří stejnojmenného YT kanálu.
Tracklist
- Host: Ondřej Boháč, ředitel IPR Moderátor: Aleš Vojíř // Co vše lze dělat, aby se Praha stala lepším místem k životu? Lze ji proměnit v 15minutové město? Co kromě vysokých cen bydlení trápí obyvatele metropole? Kolik v ní skutečně žije lidí? A kam až sahá pomyslná hranice "velké Prahy"? O rozvoji hlavního města se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy.
Tracklist
Traumatický zážitek znamená v obecném pojetí konfrontaci s náhlou, život či zdraví ohrožující událostí, nebo jiným vážným nebezpečím. Prožitek traumatu se projevuje jak v rovině psychické, tak i tělesné, a to v několika časových vlnách. Dopady traumatu na naše zdraví ovlivňují genetické dispozice, věk, chronická onemocnění a řada dalších faktorů. Lidé prchající před válkou na Ukrajině mají za sebou velmi pravděpodobně více traumatických zážitků, které s příchodem do relativního bezpečí nemizí. Naopak. Psychický stav nově příchozích se může bez odpovídající pomoci zhoršovat. I proto je dobré vědět, jaké jsou nejčastější projevy psychického traumatu a jak můžeme, jako laici, traumatizovanému člověku pomoci. O různých podobách, projevech i bolestech psychického traumatu budeme v Zátiší hovořit s psychiatričkou a psychoterapeutkou MUDr. Kateřinou Duchoňovou, která pracuje v Psychiatrické nemocnici Bohnice a Fakultní Thomayerově nemocnici.