MÍSTA CHVĚNÍ: ZVUK JAKO MÉDIUM

4.3.–21.5.2023
Zóna pro umění 8smička, Humpolec

Humpolecká zóna pro umění zahajuje první letošní výstavu s názvem Místa chvění: Zvuk jako médium, která návštěvníky vybízí k tomu, aby se tentokrát spíše než diváky stali posluchači. Představuje zvuk jako svébytný fenomén, který dokáže zprostředkovat jiný estetický zážitek, než na jaký jsme v galeriích zvyklí, nikoliv však méně intenzivní.  

Výstava zkoumá prostřednictvím instalací šesti umělců a umělkyň z Polska, Německa, Rakouska a Česka možnosti a schopnosti zvuku formovat prostředí, transformovat prostor a ovlivňovat naše pocity v něm. Zároveň nás vybízí ke změně našeho vnímání a naladění se na vědomý poslech. 

Jak říká kurátor výstavy Jakub Frank: „V podstatě neustále se ocitáme v nových zvukových prostředích. Každé místo, každý moment, má svá specifika. Je rozdíl, zda se nacházíme uprostřed lesa obklopeni šuměním listů nebo v kavárně plné cinkání skleniček a intenzivních rozhovorů. Tato zvuková prostředí často vnímáme nevědomě. A právě v tom by návštěvníkům měla výstava pomoci – přivést je k větší koncentraci na různé zvuky i na sebe sama. V zásadě by měla otevřít jejich uši.“

V galerijním prostoru, doplněným o specifické architektonické prvky a materiály, se návštěvník může díky naslouchání ocitat ve stále nových akustických situacích. Zvuk se kolem něj rozlévá na všechny strany, prolíná se a vrací, odráží, houstne a ředí. Proto architektura výstavy od sochaře a vizuálního umělce Matěje Franka bezprostředně navazuje a nechává se inspirovat jednotlivými díly, kterým tak dává prostor plně vyznít. Materiály i tvary byly zvoleny tak, aby vytvářely přirozené bariéry pro šíření zvuku a jeho rezonanci.

Výstavu tvoří šest zvukových instalací. Kurátorka Anežka Chalupová o jejich autorkách a autorech říká: „Vystavující přistupují ke zvuku jako ke svébytnému fenoménu, experimentují s jeho zněním ve specifických podmínkách a hledají jeho nejlepší možný účinek bez ohledu na technologické možnosti média, aby zprostředkovali silné estetické zkušenosti. Zároveň však hledají momenty, kdy se zvuk může díky své čistotě, hlasitosti a charakteru stát nástrojem silné subjektivní i sdílené výpovědi o současném stavu světa. Stejně jako obraz či socha.“

Jedním z umělců, který je na výstavě představen, je Hannes Hoelzl, jehož instalace v prostoru galerie rozehrává zvukový ping pong, Martyna Poznańska zase prostřednictvím zavěšených kokonů vybízí ke kontemplaci a poslechu vlastního těla. Vizuálně působivé dílo Christiana Schrödera se sestává z vibračních kroužků hrajících na kontrabas. Osmi kanálová instalace Gerarda Lebika sleduje architektonické uspořádání prostoru a provází tak návštěvníka celou výstavou. Posledním dílem přímo v galerii je multikanálová kompozice znějící prostřednictvím kontaktních reproduktorů Magdalénz Manderlové, která zprostředkovává vnímání zvuku dotykem i sluchem. Poslední instalace zvukové umělkyně Katarzyny Krakowiak‑Bałka se neobvykle nachází v 8smičkovém komíně a je záznamem performance, která proběhne během vernisáže.

Výstavu již tradičně doplňuje publikace s texty zabývajícími se sound artem a dalšími tématy. 

Kurátoři: Jakub Frank & Anežka Chalupová

Vystavující: Katarzyna Krakowiak‑Bałka, Gerard Lebik, Hannes Hoelzl, Martyna Poznańska, Magdaléna Manderlová, Christian Schröder 

Architekt výstavy: Matěj Frank

Grafický design: Štěpán Malovec & Martin Odehnal

Více informací zde.