Vladimír Véla, Zdeněk Trs – Tělo představ

Josef Čapek si už ve třicátých letech uvědomil, a jistě nebyl první, že jednou ze základních vlastností uměleckého díla hodného takového označení je cosi jako „nepopisnost“ ve vztahu k hmotné realitě. Měl tím zřejmě na mysli fakt, že umělecké dílo nemá být pouhou deskripcí skutečnosti, otrockým převodem prvotního smyslového vjemu do slov, tónů či barev. Skutečné umělecké dílo má všechno to, čím jako lidé žijeme, o čem přemýšlíme, s čím se potkáváme, všechno, co v nás zvučí a rozhýbává náš vnitřní život učinit v jistém smyslu absolutně přítomným a prožívaným. Umění nemá, slovy Josefa Čapka, líčit, mělo by dávat našim představám tělo, mělo by je zhmotňovat v jejich vlastní dimenzi bytí, byť by tato dimenze ne vždy zcela odpovídala konvencím, ve kterých jsme zvyklí na svět nahlížet.