PALÁC (VOLNÉHO) ČASU

Zaměstnaný člověk tráví v práci nejčastěji osm hodin denně, pět dní v týdnu. Někteří z nás se živí činností, která je naplňuje, a ztotožňuje s ní svou identitu, jiní pracují, aby si zajistili takový příjem, který jim pokryje náklady na živobytí a umožní uspokojivě trávit volné chvíle. Podobně jako dělník u pásu, městská společnost živící se kancelářskou prací se dostává do situace, kdy je její práce jen jedním stupněm v rámci „výrobního“ procesu.
Již od období industrializace řeší společnost problémy spojené s potřebou regenerace zaměstnance, tak aby si nejen odpočinul, ale také uspokojil své potřeby sociální a kulturní nebo se věnoval fyzické aktivitě. Kdo si ale může dovolit volný čas uspokojivě trávit, když se i trávení volného času stává tržní komoditou – časem spotřebovávání služeb.
Umíme trávit volný čas zahálkou? Nebo jsme i ve volném čase motivováni výkonem – něco vyrobit, něco se naučit, stihnout toho co nejvíce, nakoupit, jít cvičit, abychom byli krásní a zdraví.
Výstava Palác (volného) času se zaměří na téma trávení volného času v kontextu barokního paláce, který v době svého vzniku fungoval jako letohrádek, letní sídlo, jehož salónky, zahrady, lovecká obora a vinice nabízely jeho majitelům různorodé příležitosti k prožití volných chvil. Kontrasty, které by výstava ráda podtrhla, jsou dány povahou stavby Zámku Troja a jeho zahrad. Kdo si ovšem může dovolit trávit volný čas dnes, a kdo si jej může dovolit trávit uspokojivě, co jsou dnešní trendy trávení volného času? Trávíme ho odpočinkem, nebo jsme všichni stále vedeni k výkonu i během chvílí, které nejsou určeny k činnostem zabezpečujícím naše živobytí?