JI.HLAVA

JI.HLAVA

11.10. 2018 - Ve čtvrtek 11.10. si ve 14:00 budeme ve studiu povídat s Veronikou Bröcknerovou, vedoucí PR festivalu Ji.hlava.

Dvaadvacátá Ji.hlava: od Wenderse po děti

 

Sto let Československa a předvolební kampaň Michala Horáčka, Wim Wenders, Jean-Luc Godard, libanonský film i československý orient. Dvaadvacátá Ji.hlava má nabitý program, výjimečné hosty a v doprovodném programu myslí i na děti.

 

„Sté výročí Československa oslavíme letos v Ji.hlavě filmovou sekcí Cizinec hledá byt, která mapuje příběhy Čechoslováků, kteří byli z různých důvodů nuceni v průběhu dvacátého století hledat nový domov,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „Vybírali jsme takové filmy, které čeští diváci neměli dosud možnost vidět. Obrazy emigrace natočené ve Spojených státech, Francii, Německu, Rakousku nebo Švýcarsku.“ Jedním z hostů bude známý francouzský politolog a historik Jacques Rupnik. Představí svůj dokumentární projekt Jiná Evropa, který připravil pro BBC.

 

Wenders, Godard & spol.

V sekciZvláštní uvedení představí letošní Ji.hlava hned dvě velká jména světového filmu. Prvním bude německý režisér Wim Wenders, proslavený snímkem Nebe nad Berlínem: festival uvede jeho novinku Papež František: Muž svého slova (2018). Jde o vůbec první film, na kterém osobně spolupracoval papež. „Není to film na zakázku. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a tak jsem dělal přesně to. Chtěl jsem mu dát prostor,“ říká slavný režisér k dokumentu, který vznikl na popud Vatikánu.

Druhou hvězdou letošní Ji.hlavy bude klasik francouzské nové vlny, sedmaosmdesátiletý Jean-Luc Godard. Na festivalu bude uveden jeho zatím poslední film Kniha obrazů (2018), za který získal od poroty v Cannes vůbec poprvé v historii zvláštní Zlatou palmu – „za neustále nové definování kinematografie“, jak zněl verdikt poroty. Snímek bude na festivalu uveden ve spolupráci s distribuční společností Film Europe.

Sekce Svědectví o politice přinese například snímek Waldheimův valčík (2018) rakouské režisérky Ruth Beckermanové. Film přibližuje krizi, která zasáhla Rakousko v roce 1986 poté, co vyšlo najevo, že jeden z kandidátů na post prezidenta, Kurt Waldheim, se v minulosti zapletl s nacismem. Film získal letos v Berlíně ocenění za nejlepší dokument.

Sekce Svědectví o poznání pak uvede francouzský film V říši dokonalosti (2018). Režisérem je dlouholetý správce filmového archivu ve Francouzském sportovním institutu Julien Faraut. Ve snímku nahlíží život a dílo kontroverzního amerického tenisty, slavného „bouřliváka“ Johna McEnroea.

 

Horáček i Libanon

Z českých novinek se může divák těšit třeba na film Robina Kvapila a Radima Procházky nazvaný Máme na víc. Tématem je předvolební kampaň Michala Horáčka, kterému dělal Kvapil poradce. „Když děláte prezidentskou kampaň a zároveň jste dokumentarista, nemůžete to nenatočit,“ říká k filmu Kvapil.

Letošní Ji.hlava nabídne dále přehlídku současného libanonského dokumentu. Sekce s názvem Libanon: Mezi popelem a růžemi reflektuje nejrůznější témata: od traumat občanské války, která zemi sužovala patnáct let, po intimní lidské příběhy. „Jde převážně o esejistické filmy ovlivněné francouzskou kulturou,“ přibližuje společný bod dramaturg sekce Petr Kubica. „Libanonská kinematografie je navíc v poslední době jedna z nejzajímavějších,“ dodává. Například Odstraněný, zjevení neviditelného (2018) režiséra Ghassana Halwaniho přináší svědectví o lidech, kteří zmizeli během válečných let. Filmová esej Roucho Selima Mourada pak zachycuje experimenty s lidskou nahotou.

 

Orient a experiment

Na téma stého výročí reaguje i sekce Domov. Tady budou představeny filmy zachycující Podkarpatskou Rus v letech 1919 až 1939, kdy byla součástí Československa. „Oblast byla vnímána jako československý orient. Filmy jsou poetizované, dýchají romantikou a dobrodružstvím. Kopce, hory, nekonečné lesy, dřevěné kostely, hrající si děti, rozesmáté krásky,“ vypočítává dramaturg sekce Jaroslav Kratochvíl.

Diváci budou moci zhlédnout například film Jiřího Weisse Píseň o Podkarpatské Rusi (1937) nebo Plickův snímek Jaro na Podkarpatské Rusi (1929). „Najdeme tu některé scény, které se o čtyři roky později objevují v Plickově nejslavnějším díle Zem spievá. Už pro tehdejší filmaře byla cesta na Podkarpatskou Rus návratem do sedmnáctého století. Ve filmu ale nechybí nacionální nádech i snaha ukázat místní rozvoj, třeba stavbu gymnázia nebo budování pomníku TGM,“ dodává Kratochvíl.

Téma domova prolíná i letošní retrospektivou filmových experimentů, které mají ve festivalovém programu tradičně pevné místo. „Zaměřujeme se na díla s jasným vztahem ke skutečnosti. Domov byl pro filmové experimentátory silným motivem: jednak jako objekt zobrazování, jednak jako průnik k intimním, vnitřním tématům,“ vysvětluje dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková.

V rámci programu proběhne letos již počtvrté Konference Fascinace. „Jihlava se stala místem, kde se distributoři a galeristi seznamují také s pro ně neznámou starší experimentální a undergroundovou tvorbou východní Evropy, především z dob komunistických diktatur. Letos uvedeme filmy z Pobaltí,“ říká Slováková. Mezi hosty Konference bude například francouzská teoretička výtvarného umění Charlène Dinhut z pařížského Centre Pompidou nebo kurátor Centra současného umění v Tel Avivu Nicola Trezzi.

 

Inspirační fórum: vzhůru do debat!

Novinkou letošního ročníku je rozšířené Inspirační fórum, které nabízí každoročně prostor diskusím s významnými osobnostmi mimo filmový svět. V minulých letech tu hostovali mimo jiné americký psycholog Philip Zimbardo a čínský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Gao Xingjian. Letos budou pořady probíhat po šest dní a nabídnou setkání s padesátkou osobností.

„Každý den patří jednomu tématu: víra a náboženství, budoucnost žurnalistiky, vzdělávání a škola zítřka, krize levice, identita střední Evropy, umělá inteligence a nové technologie. Program nabídne přednášky a debaty, panelové diskuse, rozhovory, ale třeba i intimnější formát Vnitřní svět. Ten umožní divákům nahlédnout do vnitřního světa umělců, literátů nebo hudebníků, přibližuje dramaturgyně Tereza Swadoschová. Do Ji.hlavy letos zavítají rakouský spisovatel a novinář berlínského listu Die Tageszeitung Robert Misik, mexická odbornice na vzdělávání Emiliana Rodríguez Moralesová nebo polská vědkyně Aleksandra Przegalinska, která se zaměřuje na vliv umělé inteligence na lidský život.

 

Děti vítány!

Letošní Ji.hlava bude mít rovněž bohatší dětský doprovodný program,který nabídne filmové projekce, workshopy a koncerty pro děti od dvou do čtrnácti let. „Školáci i předškoláci mohou letět do vesmíru či se potopit pod hladinu oceánu v kupoli mobilního planetária, v němž se budou promítat přírodovědné dokumenty. Po celý den bude pak fungovat dětský koutek,“ říká k programu ředitel Centra dokumentárního filmu Šimon Bauer, který se na akci podílí. Program nabídne také workshopy rozdělené podle věkových kategorií. „Větší děti budou mít možnost vyrobit si vlastní cameru obscuru třeba z plechovky od limonády, nebo vyzkoušet, jaké to je vnímat okolní svět pouze ušima. S rapperem Bonusem a Mary C z rádia Wave si pak mohou nahrát vlastní filmový soundtrack,“ dodává Bauer. Chybět nebudou ani každodenní divadelní představení, třeba Buchty a loutky nebo muzikál Království divadelního souboru Anička a letadýlko. Den pak pravidelně zakončí projekce večerníčků. Dítě lze zdarma akreditovat předem i na místě.

 

A hudba?

Sekce Zkouška sirén věnovaná hudebním filmům představí portrét producentky a zpěvačky M. I. A.nebo pohled do Japonska po havárii elektrárny Fukušima v rámci sondy do života oskarového skladatele Rjúiči Sakamota. Uveden bude oceňovaný britský experiment Arcadia, který kombinuje ostrovní filmové archivy za posledních 100 let s hudbou členů Portishead a Goldfrapp. Kurátor hudební Ji.hlavy Pavel Klusák uvede workshop věnovaný archivům československého normalizačního a propagandistického popu. Ústředním hostem letošního hudebního programu bude David Toop - britský světově ceněný autor knih o hudbě a hudebník. Toop vystoupí v duu s Lucií Štěpánkovou, producentkou a performerkou žijící v Londýně, kterou česká scéna teprvě objevuje. Zásadní je pro letošní ročník sekce nazvaná „Nic, anebo jen velmi málo“: věnuje se tématu ztišení, redukce a stručnosti v dnešní hudbě i životním stylu. Návštěvníci festivalu se mohou stát členy dvoudenního sboru, který povede legenda české nonkonformní písně Oldřich Janota. Zvukovou procházku čili soundwalk vytvořila Jihlavě na míru skladatelka Eliška Cílková, duo Vendula Guhová & Michal Kindernay uvede premiéru své performance v podzemí městských katakomb. Polský hudebník a kurátor Michal Libera přiváží svůj „film bez obrazu“ Léthé; těšít se lze i na - shodou okolností vesměs ženské - silné čerstvé projekty Leto s Monikou, Metastavy a Hellwana a také na nejpočetnější formaci, zappovský bigband Divergent Connections Orchestra dirigovaný saxofonistou Pavlem Zlámalem.

 

 

22. ročník MFDF Ji.hlava proběhne od 25. do 30. října.

Více informací najdete na novém webu festivalu: www.ji-hlava.cz.

bez autora