R1 Goat
Právě hraje:
REFLEKTOR
20:00 - 21:00
on-line přehrávač
ALFRED VE DVOŘE - OÁZA NEKLIDU

ALFRED VE DVOŘE - OÁZA NEKLIDU

8.2. 2019 - Kniha Oáza neklidu o nezávislé scéně divadla Alfréd ve dvoře bude mít křest 20.2.2019 při premiéře představení Lázně

Oáza neklidu: první monografie o divadle Alfred ve dvoře

Motus, produkce pražského divadla Alfred ve dvoře vydává svou první publikaci s názvem Oáza neklidu. Kniha s podtitulem „Sonda do nitra nezávislé scény Alfred ve dvoře“ je kolektivní monografií Lukáše Jiřičky a Evy Kyselové, kteří se zaměřili na tuto scénu jako na divadlo neustálého experimentu. Kniha obsahuje celkem devět studií, doprovodné fotografie, přehled všech inscenací uvedených od roku 2001 ad. Grafickou podobu, která vychází z dlouholetého vizuálu divadla, navrhla grafička Anastasia Vrublevská (ATYP). Uvedení knihy proběhne 20. února od 18:00 přímo v Alfredu ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7). Knihu je možné zakoupit v divadle a ve vybraných knihkupectvích.

Alfred ve dvoře už více než 15 let funguje jako umělecký inkubátor i stabilní divadelní scéna. Svým zaměřením zosobňuje a odráží proměnu divadelního jazyka i zásadní emancipaci českého (a evropského) performativního, divadelního a tanečního umění. Autorky a autoři textů Marie Adamová, Jana Bohutínská, Petr Ferenc, Lukáš Jiřička, Eva Kyselová, Ewan McLaren, Jana Návratová, Jakub Škorpil a Miloš Vojtěchovský se zaměřují na tvůrce, kteří výrazně ovlivnili vývoj této nezávislé scény – např. Krepsko, Secondhand Women, Handa Gote Research & Development, Jiří Adámek a Boca Loca Lab ad. „Po roce 2000 doznala česká divadelní scéna řadu změn, jichž se Alfred ve dvoře v produkci Motusu aktivně účastnil – docházelo k proměnám divadelní estetiky, která byla s nezávislou scénou do té doby spjata. Publikace analyzuje tyto posuny na jednom z nejlepších příkladů,“ komentují koncepci publikace editoři Lukáš Jiřička a Eva Kyselová.

Produkce Alfreda ve dvoře se také snaží vystupovat mimo divadlo a bere na sebe občansky aktivní roli – jako v případě založení platforem Auto*Mat, Zažít město jinak ad. Divadlo v roce 1997 postavil a několik let umělecky vedl významný český mim Ctibor Turba. V roce 2001 jej (již v produkci Motusu) znovu zprovoznily Maria Cavina a Daniela Voráčková. Ty v roli ředitelky vystřídala Šárka Havlíčková. Posledních osm let byl ředitelem a uměleckým šéfem Ewan McLaren, kterému ke konci minulého roku vypršelo funkční období. Od 1. 1. 2019 tak divadlo společně vedou domácí kolektivy Handa Gote Research & Development a Wariot Ideal. Ředitelkou je opět Maria Cavina, uměleckým šéfem Tomáš Procházka.

Lukáš Jiřička, Eva Kyselová a kol.: Oáza neklidu

Křest: 20. 2. 2019, 18:00, Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7)

Publikace vznikla s podporou Ministerstva kultury ČR.

Lukáš Jiřička (*1979) studoval komparatistiku na FFUK, dramaturgii na DAMU v Praze, v Giessenu v Institutu aplikované divadelní vědy a také na PWST v Krakově. Působí jako publicista, scénárista, divadelní dramaturg a režisér radioartových projektů, převážně pro Český rozhlas. Inscenace, na nichž se podílel, byly představeny v Německu, Polsku, Maďarsku, Slovensku, Španělsku, USA, Švédsku a Anglii. Věnuje se také divadelní, hudební a literární publicistice v  HIS Voice, Hospodářských novinách, Respektu, A2, Světu a divadle ad., v polských časopisech Ha!art a Didaskalia. Je autorem knih Identita v době otřesu – Skici o současném polském divadle (NAMU, 2010), Dobyvatelé akustických scén (NAMU, 2015) a překladů dramatické literatury z polštiny. Jako editor a autor úvodní studie připravil knihu Preciw Gesamtkunstwerk německého režiséra a skladatele Heinera Goebbelse (Korporacja Ha!art, Krakov, 2015). Pedagogicky působí na DAMU, FAMU a pravidelně také přednáší na JAMU.

Eva Kyselová (*1984)vystudovala divadelní vědu na bratislavské VŠMU (2009) a v roce 2015 absolvovala doktorské studium v oboru teorie a praxe divadla na pražské DAMU. Od roku 2013 přednáší na katedře teorie a kritiky DAMU, kde vede semináře k dějinám a světového a českého divadla, a externě přednáší na katedře produkce. Aktivně se věnuje divadelní reflexi a kritice, se zaměřením na současné tendence v českém a slovenském činoherním a alternativním divadle, a spolupracuje s českými a slovenskými divadelními periodiky. Je členkou AICT a BSA, absolvovala několik seminářů AICT v Německu, Maďarsku, Holandsku, Polsku, účastnila se mezinárodních vědeckých konferencí na Slovensku, Polsku, Slovinsku, Velké Británii, Řecku. Je také spolupracovnicí dokumentace Divadelního ústavu/Institutu umění.

vi.Tvor: Lázně, 18. - 20. února 2019

Koncem února se v divadle Alfred ve dvoře odehraje trojice představení skupiny vi.Tvor s názvem Lázně.

Inspirací pro tvůrce byly vlastní zkušenosti Alžběty Vitvarové z lázeňského prostředí, ale především celoživotní pracovní kariéra její babičky, která pracovala ve slatinných lázních v Lázních Bohdaneč.
Skupina vi.Tvor absolvovala výjezd do lázní Jeseník a Třeboň, kde vedli divadelní výzkum. Výsledkem je nonverbální inscenace, která pracuje s autentickým scénografickým materiálem jako jsou rašelinové nebo parafínové zábaly.

Inscenace s živou dechovou hudbou lehce evokuje poetiku filmů Československé nové vlny šedesátých let. Během představení preluduje Lázeňský orchestr Pramínek Šimona Janáka, známeho také z hudební skupiny Tygroo.

Odvážlivci z řad diváků mohou dokonce na živo na scéně vyzkoušet  opravdovou parní skříň.

“Už námět samotný skrývá velký potenciál právě přes schopnost vyvolat v divákovi pocit veřejné intimity, se kterým má téměř každý, kdo šel někdy na masáž, nebo třeba jen k doktorovi, nějakou osobní zkušenost. Nejde ani tak o příběh, jako o snahu zachytit divadlem určité prostředí se všemi jeho rutinami (skládání ručníků, uhlazování prostěradel, vytíráním), událostmi (ozdravné kůry, milostná vzplanutí) a vlastně i zvrácenostmi schovávajícími se za usměvavými obličeji zaměstnanců.”  Ema Šlechtová, Loutkář

Atmosféricky - obrazotvorné představení beze slov z lázeňského světa. Úsměvná kulturně zážitková procedura s autentickou hudbou.  Co dělají sestřičky v lázních o poledních pauzách? Jaký je jejich elixír na věčné mládí?

Voda, vůně lázeňských oplatek, chlebíčky a štamprlata z pramene lásky na zdraví!

Tvůrčí tým
Námět: Alžběta Vitvarová
Koncept, režie, scénografie: Alžběta Vitvarová, René Vitvar
Hrají: Lukáš Bouzek/Štěpán Lustyk, Maryana Kozak, Barbora Bočková
Hudba: Jan Červenka, Matěj Vošický, Šimon Janák/Eva Přívozníková
Inscenace vznikla jako bakalářská práce Alžběty Vitvarové na KALD DAMU.
nscenace vznikla za podpory DAMU, Nadace život umělce a lázně Jeseník.

Alfred ve dvoře v produkci spolku Motus představuje prostor pro živé umění, uvádí progresivní uměleckou tvorbu a unikátní autorské projekty českých, ale i zahraničních umělců a performerů. V Alfredu se kříží cesty divadelníků, tanečníků, experimentálních filmařů, hudebníků i vizuálních umělců. Společnou platformou je stále divadlo, ale je to divadlo bez afektované teatrálnosti, divadlo experimentující a současné.

Motus představuje platformu, kolem které se od roku 2001 postupně zformovala řada významných uměleckých skupin. Patří mezi ně například: Krepsko, Handa Gote Research and Development, Secondhand Women, Wariot Ideal, Stage Code, Boca Loca Lab a DoMA/At Home.

Dále v Alfredu působili či stále působí mnozí individuálně tvořící umělci: Ioana Mona Popovici, Petra Tejnorová, Andrea Miltnerová, Anna Polívková, Petr Šourek, Martina Musilová, Jakub Folvarčný, Halka Třešňáková, Cristina Maldonado, Pierre Nadaud, Dora Bouzková, Pasi Mäkelä a řada dalších.

http://www.alfredvedvore.cz

bez autora