Kora et le Mechanix

Kora et le Mechanix

15.1. 2019 -

Pražský křest nového alba Kora et le Mechanix se uskuteční ve čtvrtek 24. ledna v Hudební 3, Besední 3, Praha 1

Kora et le Mechanix složili na svém novém albu Soundscapes Eternity, Landscape Anthropology and Evening Gods of Railroad Crossings poctu otevřené krajině. Čerpají přitom z atmosféry vlastní autorské nahrávky pořízené okolo středočeského Mukařova v roce 1988.


Uskupení Kora et le Mechanix působí na naší ambientní a experimentální nezávislé scéně od roku 2004. Za tu dobu vydalo pět řadových alb, dvě desky remixů a kompilaci shrnující tvorbu z let 2007–2017. Kromě alb si skupina získala popularitu na poli scénické hudby, zatím asi nejvýrazněji v úspěšném a oceňovaném představení v režii Filipa Homoly s názvem Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých (představení bylo také nominováno na Nejlepší scénickou hudbu 2017).

Naposledy se Filip Homola a Michal Kořán, kteří elektronické duo Kora et le Mechanix tvoří, nechali inspirovat geniem loci místa, na němž původní záznam před lety nahrávali, a začátkem letošního července se na inkriminovaná místa znovu vypravili, aby tu natočili nové terénní nahrávky pro aktuální album.

To má být poctou otevřené krajině. Kromě již zmíněných terénních nahrávek, použili oba hudebníci pro ně typickou jemnou elektroniku, efekty modulované elektrické kytary, ale i řadu dalších, akustických nástrojů. Vedle gongu tak zazní metalofon nebo preparovaná kytara. Ve třech rozsáhlých kompozicích přitom nejde ani tak o písničkovou formu, jako spíš o pocity a emoce, které člověk vnímá v krajině, když nikam nespěchá a je otevřený novým vjemům.

„Taková hudba je neuchopitelná. Když ji chcete někomu popsat, tak si každý představí něco jiného, něco, co je utvořeno jeho představou, jeho zkušenostmi. Hudba existuje, jen když je hrána, je dílem okamžiku. Dohrajete a ona zmizí, zůstane vám jen vzpomínka. Není jako socha nebo obraz, na který se díváte, jak dlouho potřebujete k jeho pochopení. Hudba plyne společně s časem. To má společné s filmem. A pokud ji opravdu chcete soustředěně vnímat, tak jelikož vás svět okolo rozptyluje, měli byste mít při poslechu zavřené oči. A teprve pak nastane ten pravý okamžik, že se do hudby ponoříte a vnímáte celý její prostor, barvy, hloubku. Zkuste to a budete překvapeni, co vše se tam ukrývá,“ popisuje album Michal Kořán.

 

bez autora