Počátky humpolecké soukromé sbírky českého umění 20. a 21. století, za níž stojí manželé Rýznerovi, sahají do poloviny devadesátých let. Výroční výstava Továrna na krásno, která navazuje na předchozí výstavní kapitoly Prolog a Intermezzo, představuje díla dle subjektivního výběru sběratelů, tedy takové umělecké práce, s nimiž se pojí silný osobní vztah. Mohou to být díla vybíraná nejbližší rodinou, spojená s přátelstvím, místním krajem a krajinou či s působivým příběhem, ale také práce, které i po třiceti letech vyvolávají stejně silné pohnutí jako při prvním setkání. Zóna pro umění 8smička, jež působí za zdmi bývalé textilní továrny, se díky existenci sbírky a desítkám výstav za posledních osm let skutečně transformovala v továrnu na krásno. Samotný název výstavy je však parafrází titulu románu Karla Čapka Továrna na absolutno a připomíná nejen spolupráci bratří Čapků na poli literatury a výtvarného umění, ale i jejich důležitou roli při vzniku sbírky