FILM OD ZÁKLADU

Josh O’Connor září v tichém a citlivém dramatu Od základu

Film o ztrátě, komunitě a naději vstupuje do českých kin

Citlivý snímek Od základu (Rebuilding) s Joshem O’Connorem v hlavní roli vstoupí 22. ledna do českých kin v distribuci Pilot Film. Nový film scenáristy a režiséra Maxe Walkera-Silvermana, který měl premiéru na festivalu Sundance, patří k nejvýraznějším titulům současného amerického nezávislého filmu a čerstvě si připsal i významné kritické uznání – uskupení amerických kritiků National Board of Review jej zařadilo mezi 10 nejlepších nezávislých filmů uplynulého roku.

O’Connor, známý z oceňovaných snímků i seriálů (The Crown, La Chimera, Challengers nebo nejnovější přírůstek série Knives Out: Wake Up Dead Man), zde ztvárňuje Dustyho, uzavřeného rančera a otce malé dcerky, jemuž rozsáhlý lesní požár zničí dům i živobytí. Po katastrofě se ocitá v provizorní komunitě lidí, kteří přišli o vše stejně jako on. Právě zde, v prostředí dočasnosti a nejistoty, se začíná odehrávat skutečný proces obnovy, a to nikoli jen fyzické rekonstrukce, ale především pomalého znovuobjevování vztahů, odpovědnosti a pocitu sounáležitosti.

Režisér a scénárista Max Walker-Silverman vychází z osobní zkušenosti s požáry v Coloradu a od počátku zdůrazňuje, že Od základu není katastrofickým filmem. Nezajímá ho samotná destrukce, ale to, co následuje poté. Režisér sám říká, že film vznikl z potřeby vyprávět o tom, jak se lidé dokážou semknout ve chvíli, kdy ztratí jistoty. Požár podle něj není jednorázovou událostí, ale něčím, co se trvale zapisuje do životů lidí a mění jejich vztah k místu i k sobě navzájem. Právě v této dlouhé „době poté“ se podle něj rodí solidarita, péče a nové formy domova.

Film zasazený do majestátní krajiny amerického Západu s jemností propojuje intimní rodinný příběh s širším kontextem klimatické krize, aniž by sklouzával k patosu nebo moralizování. Walker-Silverman otevřeně mluví o tom, že ho zajímá spíše schopnost adaptace než iluze trvalé stability. Domov v jeho pojetí není pevná struktura, ale proměnlivý proces, něco, co se neustále rozpadá a znovu skládá, podobně jako rodinné vztahy. Právě v této pomíjivosti podle něj může paradoxně vznikat pocit bezpečí.

Typickým rysem režisérovy tvorby je důraz na ticho, drobná gesta a lidskou slušnost. V rozhovorech opakovaně zdůrazňuje, že ho zajímají příběhy obyčejně dobrých lidí, kteří se snaží jednat poctivě a říkat pravdu – i když svět takový často není. Tento přístup se promítá i do samotného vyznění filmu, který se vyhýbá dramatickým zvratům a místo toho dává prostor pozorování, empatii a klidnému tempu. Zahraniční kritika oceňuje Od základu právě pro tuto nenápadnou, ale hlubokou sílu. Festivalové ohlasy film popisují jako tiché a empatické drama, které dokáže bez velkých gest nacházet naději v lidské blízkosti a solidaritě. Zařazení mezi deset nejlepších nezávislých filmů roku 2025 podle National Board of Review pak potvrzuje, že jde o dílo, které rezonuje nejen emocionálně, ale i kriticky. Snímek rovněž rezonoval mezi publikem i filmovými kritiky po uvedení na karlovarském filmovém festivalu loni v červenci.

Od základu je filmem, který nespěchá a nenutí diváka k rychlým závěrům. Nabízí prostor ke ztišení, k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená domov, a připomíná, že i po zásadní ztrátě je možné znovu začít – jinak, pomaleji, ale možná opravdověji.