SBÍRKA KE DNI VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ

Vlčími máky 11. listopadu opět vzdáme hold statečnosti válečných hrdinů a bojovníků za svobodu

V roce, kdy si připomínáme 80 let od konce druhé světové války, startuje 11. ročník sbírky vlčích máků ke Dni válečných veteránů. Nezisková organizace Post Bellum s projektem Paměť národa tak vzdává hold všem, kdo bojovali za svobodu, a zároveň jim poskytuje konkrétní pomoc. Květy vlčího máku si lidé mohou pořídit na téměř 2 000 místech po celé republice. Výtěžek pomůže hrdinům a uchová jejich příběhy pro budoucí generace.

Den válečných veteránů si lidé po celém světě připomínají 11. listopadu. V Česku sbírku již jedenáctým rokem pořádá Paměť národa, která přes dvacet let zaznamenává příběhy bojovníků za svobodu, a to od druhé světové války až po novodobé konflikty. V její databázi je již přes 15 000 osudů nejen válečných veteránů, odbojářů a politických vězňů. „Letos si připomínáme 80 let od konce druhé světové války – může to být jedno z posledních velkých výročí, kdy ještě mezi námi žijí lidé, kteří pamatují partyzány, boje na východní a západní frontě 2. světové války a povstání. Odchází bohužel i generace, která se za svobodu postavila za komunismu. Jejich příběhy a odkaz tu s námi díky Paměti národa zůstávají. Tito lidé nám vzkazují, že svoboda je obrovská výsada, kterou oni nemalou část života neměli. Na nás je demokracii opečovávat a připravovat se na to, že jednou ji možná bude třeba opět uhájit,“ upozorňuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.

Díky sbírce Paměti národa ke Dni válečných veteránů, kterou pořádáme od roku 2013, se nám dosud podařilo zaznamenat 1 865 příběhů válečných veteránů a dalších bojovníků za svobodu, tedy lidí se zákonným statusem. V letošním roce jsme prostřednictvím Centra pomoci poskytli podporu více než 4 500 seniorům. Výtěžek sbírky míří jednak na zaznamenávání a uchování příběhů hrdinů z války a komunismu a jednak na přímou pomoc prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa. Centrum funguje od roku 2020, poskytuje sociální podporu, poradenství, pomoc dobrovolníků i finanční příspěvky. „Jak žijí naši hrdinové, je na nás. Díky výtěžku ze sbírky jsme schopni pamětníkům poskytnout nejen podporu a pomoc, ale například i právní poradenství, možnost zapojit se do společnosti nebo zůstat aktivní a mít kontakt s mladší generací,“ doplňuje Jakub Suchel, vedoucí Centra pomoci Paměti národa.

Aktivity ke Dni válečných veteránů po celé republice

Den válečných veteránů si lidé připomenou po celé České republice pietními setkáními, koncerty a doprovodnými akcemi. V úterý 11. listopadu se uskuteční piety u makových polí Paměti národa a dalších památných míst, kde lidé vzdají hold válečným hrdinům a bojovníkům za svobodu. V Praze proběhne v předvečer svátku, 10. listopadu od 19 hodin, Koncert pro hrdiny v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Vystoupí Stamicovo kvarteto, Stro.my ensemble a Hudba Hradní stráže. Na samotný Den veteránů, 11. listopadu, se ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí uskuteční přednáška vedoucího dokumentaristy Paměti národa Františka Štambery o příbězích československých letců RAF. Za pozornost stojí i Koncert pro hrdiny, který se uskuteční 11. listopadu v Plzni a Hradci Králové, nebo Dny vojenské historie konané od 7. do 9. listopadu. Město Olomouc během nich nabídne řadu atraktivních vojenských ukázek a zajímavostí, které potěší každého milovníka historie.

Vlčí máky budou k dostání od 1. do 30. listopadu v kavárnách, knihovnách, institucích i obchodech a mezi 7. a 11. listopadem také u stovek dobrovolníků v ulicích. Podpořit sbírku lze i online na eshop.pametnaroda.cz. Více informací na denveteranu.cz.

Tradice Dne válečných veteránů

Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Tyto květy spatřil vyrůstat na hrobech a v zákopech také kanadský vojenský lékař John McCrae. Zasažen utrpením a pohledem na červené květy napsal báseň, která se později rozšířila a od roku 1915 neodmyslitelně spojila symbol vlčích máků s válečnými veterány. Organizace Post Bellum se k svátku přidala poprvé v roce 2014, aby veřejnosti přiblížila příběhy našich válečných veteránů.

O Post Bellum a Paměti národa

Nezisková organizace Post Bellum shromažďuje vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než 10 000 svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat především mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svobodu bojují právě dnes. Post Bellum neustále své aktivity rozšiřuje: například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky níž obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.