Kosheen odehrají jediný letní open air koncert v České republice v Praze

Letos uplyne 25 let od vydání debutového alba Resist, které Kosheen katapultovalo na mezinárodní scénu. Přestože kapela nechystá žádné výroční turné ani speciálně koncipovaný „25 let Resist“ koncert, toto jubileum přirozeně připomíná sílu alba, jež se stalo jedním z klíčových titulů přelomu tisíciletí. Pro frontwoman Sian Evans jde o osobní i umělecký milník, který dodnes rezonuje mezi fanoušky i hudebními médii. Jelikož kapela Kosheen celkem pravidelně v České republice pořádá své koncerty, tento rok tomu nebude jinak. Kapela zde letos odehraje jediné vystoupení pod širým nebem, a to 11. června na velkém pódiu v prostoru Areál 7 (Praha 7) v rámci koncertní série Prague Open Air.

Půjde o samostatný open air večer s plnohodnotnou produkcí a energickou live show. Česká republika přitom dlouhodobě patří mezi nejsilnější fanouškovské základny kapely, která se na britské scéně pohybuje více než čtvrtstoletí. Hudba Kosheen je charakteristická propojením breakbeatu, drum’n’bassu a rockové dynamiky s výrazným a emotivním vokálem Sian Evans. Právě kombinace elektronické energie a silných písní přinesla kapele úspěch na britských i evropských žebříčcích a zajistila jí pevné místo mezi respektovanými jmény elektronické scény.

Pražský koncert nabídne průřez zásadními skladbami celé kariéry včetně písní z alba Resist, které definovalo zvuk kapely i celé jedné generace posluchačů. Pro fanoušky tak půjde o jedinou příležitost zažít Kosheen letos v České republice pod širým nebem.

Předprodej vstupenek: https://www.ticketlive.cz/cs/event/kosheen-praha-11-06-2026 

O kapele Kosheen

Kosheen vznikli v Bristolu na přelomu tisíciletí a rychle si vybudovali mezinárodní renomé díky originálnímu propojení elektronických žánrů s výrazným autorským přístupem. Debutové album Resist se stalo multiplatinovým titulem a přineslo hity, které dodnes patří k nejhranějším skladbám kapely.Během více než 25 let existence vydali Kosheen pět studiových alb a absolvovali rozsáhlá mezinárodní turné. Jejich koncerty jsou ceněny pro energii, autenticitu a silný vokální projev Sian Evans, který je nezaměnitelným poznávacím znakem kapely.

FB stránka: https://www.facebook.com/KosheenSianEvansPrague/

Oficiální stránka Kosheen: https://kosheen.live

Kanál YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCnGVJGotiQMOyGz2ge60VTQ

Když na sklonku minulého roku napadlo designéra Antonína Tomáška, že by cena za jedenáctý ročník Interiéru roku mohla mít podobu domácího mazlíčka, tedy jakéhosi němého pozorovatele interiérů, bylo všem hned jasné, že žádný mazlíček nemůže být bezejmenný. Hledalo se několik týdnů v anketách na sociálních sítích i v médiích.

Pátrání po jméně se zúčastnila téměř tisícovka osob a jedinou podmínkou bylo, aby jméno mělo pouze dvě slabiky. Nejvíc asi pobavil komentář, že jméno sice dotyčného hlasujícího nenapadá, ale je si jistý rasou. Je to prý určitě IN.Teriér. Vítězem s největším počtem hlasů je nakonec Stella, což je latinsky hvězda.

Interiér roku je nejstarším oceněním tohoto druhu v České i Slovenské republice. Do jedenáctého ročníku je přihlášeno 215 výjimečných soukromých i veřejných interiérů. Od založení ceny jich bylo už 2 077. Všechny tím nesmírně zajímavě a zejména přesně mapují meziroční vývoj v oblasti interiéru u nás a na Slovensku.

Vítězové budou už tradičně vyhlášeni jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o architektuře, designu a bydlení Living Forum, který se koná v úterý 19. 5. 2026 v pražském Centru současného umění DOX. Jeho tématem je letos „Interiérová steeplechase“, tedy věčný běh přes překážky jako základní rys tvorby jakéhokoliv vnitřního prostoru. Během Living Fora, tohoto celodenního festivalu interiérového designu, vystoupí dvanáct mluvčích ze sedmi zemí a večer najde porcelánová Stella své nové šťastné majitele, tedy vítěze ocenění Interiér roku.

Za předchozích deset let vystoupilo na Living Foru téměř 160 přednášejících, z nichž více než polovina byla ze zahraničí. O svých realizacích, názorech a plánech hovořilo 37 laureátů ceny Mies van der Rohe a nespočet držitelů dalších významných ocenění z celého světa. Living Forum se tak stalo oblíbenou platformou, která spojuje tvůrce interiérů doslova z celé Evropy.

PROGRAM:
https://www.interierroku.cz/cs/program-1/

Galerie hlavního města Prahy uvádí výstavu Expanze: Přírůstky 2013–2025.

Kurátorsky ji připravila Magdalena Juříková a v prostoru GHMP Knihovna ji bude možné navštívit od 29. dubna do 30. srpna 2026. Výstava představuje výběr z akviziční činnosti Galerie hlavního města Prahy za období, kdy Magdalena Juříková stojí v čele instituce.

Výstava přináší ukázky ze sbírkového fondu, který se podařilo významně rozšířit právě v dané periodě (2013–2025), kdy GHMP pořídila 2 366 artefaktů, zatímco v předchozím srovnatelném období mezi lety 2000–2012 to bylo pouhých 375 děl. Nejedná se o vyvážený přehled s paritním zastoupením všech sledovaných období a žánrů, je to více méně subjektivní výběr Magdaleny Juříkové, končící ředitelky GHMP. Zaměřila se nejen na špičková díla, ale také na drobnější a méně spektakulární zástupce bohaté „flóry“, která za ty roky rozkvetla bohužel zatím pouze ve skrytu galerijních depozitářů. Také proto Galerie hlavního města Prahy přichází v pravidelných intervalech s výstavami seznamujícími veřejnost s tím, jak postupuje její úsilí strategicky doplňovat fond a tříbit jeho kvality. 

„Mým úkolem bylo vybrat z pohledu ředitelky díla, která reprezentují toto období a patří podle mého názoru k dobrým příkladům naší společné akviziční taktiky. Vzhledem k tomu, že začínám bilancovat svých dnes už čtrnáct let v GHMP, jsem si sem tam dovolila uplatnit své osobní preference,“ říká Magdalena Juříková.

Představené práce zahrnují široké spektrum médií – od malby, kresby a sochy přes fotografii a video až po prostorové instalace a formy konceptuálního umění. Vedle etablovaných autorů a autorek několika generací (Jitka Válová, Stanislav Kolíbal, Milan Grygar, Květa Pacovská Jan Kubíček, Vladimír Škoda, Milena Dopitová, Margita Titlová, Jiří David, Petr Nikl aj.) výstava dává prostor i mladším tvůrcům (Tadeáš Kotrba, Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov, Jan Kotík, skupina Podebal aj.)

GHMP za poslední roky kontinuálně zaměřila svou akviziční práci na segmenty děl a období, u nichž již v minulosti dosáhla určité kvality a rozsahu. Jedná se zejména o experimentální tvorbu šedesátých a sedmdesátých let, generaci devadesátých let, jež byla programově sledována v rámci řady rozličných výstavních projektů, a také o současnou scénu, kterou mapovala prostřednictvím série výstav Start Up a – pokud jde o její tematické a žánrové zájmy – přirozeně také napříč obsahovým programem. Postupně se tak GHMP daří pokrývat období druhé poloviny 20. století a prvního čtvrtstoletí nového milénia v rozsahu, který bychom vzhledem k jejich významu v budoucnu rádi prezentovali dlouhodobě v trvale přístupné expozici. Tu plánujeme v budoucnu otevřít v rekonstruovaném Colloredo-Mansfeldském paláci. 

„Galerie hlavního města Prahy urazila za posledních čtrnáct let pod vedením Magdaleny Juříkové obrovský kus cesty. Jako zřizovatele nás těší, že díky naší dlouhodobé a stabilní finanční podpoře se podařilo sbírkový fond rozšířit o rekordních více než dva tisíce děl, což je v porovnání s předchozími obdobími nevídaný posun. Tato akviziční strategie není jen o číslech, ale především o systematickém budování kulturního dědictví Prahy. Jsem rád, že investice města do umění dávají smysl a že tyto nové přírůstky brzy naleznou svůj domov v připravované stálé expozici v Colloredo-Mansfeldském paláci,“ dodává Tomáš Slabihoudek, radní pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).

Do té doby je zde ještě k dispozici dalších pár let, kdy je možné sbírkový fond dále doplňovat a cizelovat v detailech. Díky trvalé podpoře našeho zřizovatele, který od roku 2013 každoročně poskytuje investiční prostředky na nákup nových akvizic, může GHMP profilovat krok za krokem svou vizi budoucí stálé expozice.

Expanze: Přírůstky 2013–2025

29. 4. – 30. 8. 2026

Kurátorka: Magdalena Juříková

Grafické řešení: Josefina Karlíková

Architektonické řešení: Natálie Najbrtová

GHMP Knihovna

Mariánské náměstí 98/1

110 00 Praha 1 – Staré Město

Otevřeno

út–ne 10–18 h
čt 10–20 h

Budova má bezbariérový přístup.

Pro aktuální informace k výstavě, doprovodným programům, komentovaným prohlídkám a edukačním aktivitám prosím navštivte: https://www.ghmp.cz/vystavy/expanze-prirustky-2013-2025/

Vstupenky jsou k zakoupení v síti GoOut nebo na pokladnách GHMP.

Art Safari 41 LABILITA X STABILITA 

Studio Bubec, Praha 5 – Řeporyje 

16. – 24.5.2025 

Výstava otevřena 10.00–17.00 

Výstava Art Safari: Labilita × Stabilita se zaměřuje na napětí mezi dvěma principy, které formují současný svět i naši každodenní zkušenost. Labilita a stabilita zde nevystupují jako protiklady, ale jako vzájemně se doplňující síly – mezi proměnlivostí a řádem, nejistotou a potřebou opory. Projekt reaguje na dobu rychlých změn a narušených jistot, v níž se stabilita stává spíše procesem hledání než pevně daným stavem. Mnohost přístupů odhaluje vztah těchto principů jako dynamický a mnohovrstevnatý, oscilující mezi osobní zkušeností a širší společenskou reflexí. Vedle tradičních výtvarných disciplín se ve výstavě objevují intermediální projekty, práce s digitálními nástroji i konceptuálně orientované realizace. Díla artikulují pocit narušené rovnováhy – jak na úrovni individuální existence, tak v širším ekologickém a sociálním kontextu, často prostřednictvím metafory a symbolu. Dynamické vyvažování lability a stability se přitom ukazuje jako jeden ze základních principů samotné umělecké tvorby. 

Tradičně otevřený formát Art Safari propojuje etablované autory s amatéry i nastupujícími umělci. Součástí výstavy jsou také projekty německé rezidenční umělkyně a práce studentů napříč ateliéry Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. 

Výstavu jako vždy doprovází o víkendu 16. a 17. 5. řada workshopů pro děti i dospělé (Mezi stálým a efemérním, Barvy v pohybu, slackline), performance (Miloš Šejn, Eliška Brtnická) a koncerty (Benebend, Lucia Piussi), divadlo pro děti. Art Safari tak nabízí spojení víkendového výletu s všestranným kulturním zážitkem. 

Kurátorka: Daniela Kramerová 

Grafický design: Natálie Matějková 

Produkce: Mirka Dvořáčková, Zuzana Hrdinová 

Public Relations: Mirka Dvořáčková, Monika Bechná 

Kurátorka: Daniela Kramerová 

Studio BUBEC 

Praha 5 – Řeporyje, Tělovýchovná 748 info@bubec.cz | www.bubec.cz Spojení: 

metro B Luka ≥ bus na Řeporyjské náměstí, (25 min. a 5 min. pěšky), nebo vlakem ze Smíchovského nádraží (15 min.) směr Řeporyje 

Vystavující umělci: Martina Beyer, Jan Danzig, Eliáš Dolejší, Žanda Gebauer, Ivana Hanzlíková, Vendula Chalánková, Anna Kautenburger, Jiří Kovanda, Vojtěch Míča, Tomáš Rasl, Čestmír Suška, Miloš Šejn, Vojtěch Trocha, Adam Velíšek Studující Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara z ateliérů: Malba, Socha a prostor, Nová média, Grafický design a digitální média, Grafický design a vizuální komunikace, Grafika, Produktový design a Průmyslový design. 

www.bubec.cz, fb, ig Studio Bubec

ŠVANDOVO DIVADLO NOVĚ UVÁDÍ SEVERSKOU GROTESKU UKRUTNĚ ŠŤASTNI. 

DIVÁKŮM NABÍDNE ČERNÝ HUMOR I ORIGINÁLNÍ PŘÍBĚH 

O TOUZE ZAPADNOUT.

Divadelní adaptaci románu Ukrutně šťastni dánského spisovatele Erlinga Jepsena uvedlo v premiéře v sobotu 25. dubna ve Velkém sále Švandovo divadlo na pražském Smíchově. Bravurně vystavěný příběh s prvky westernu, hororu, krimi a černé komedie vypráví o policistovi, který je převelen do městečka Højer, svérázného zapadákova uprostřed bažin Jižního Jutska. 

Novinku režíruje Eliáš Gaydečka, mladý tvůrce, který byl na letošních Cenách divadelní kritiky nominován v kategorii Talent roku. Ústřední postavu muže zákona toužícího v novém působišti také po osobním štěstí a přijetí maloměstskou komunitou hraje Jan Grundman. Premiéru ve Švandově divadle plánuje navštívit i Erling Jepsen, patřící k nejvýraznějším současným autorům skandinávské literatury.

Městečko s vlastními pravidly

„Titul Ukrutně šťastni vypráví o muži, který chce dělat správné věci a zároveň by rád zapadl mezi ostatní,“ říká Martin Františák, umělecký šéf smíchovské scény. Rozvedený policista ovšem netuší, co všechno jeho přání může obnášet. Zvlášť když se ocitne v tlupě starousedlíků, kterou stmelují vlastní zákony a tajemství. „Cestu policisty Roberta Hansena zkříží nebezpeční muži i nebezpečné ženy,“ naznačuje Františák.

Poklidné maloměsto, nad nímž se vznáší přízrak zločinu, připomíná dějiště dnes už klasických filmových thrillerů Davida Lynche. Ani tady totiž věci a lidé nejsou tím, čím se zdají být. „Grotesknost, syrovost i drsná řešení zapeklitých situací evokují i hry slavného britského dramatika Martina McDonagha,“ upozorňuje Martin Františák.

Napínavá cesta bažinou lží 

Inscenaci nastudoval Eliáš Gaydečka, jehož režie vynikají výraznou obrazovou stylizací, hrou se žánry a osobitým humorem. Spolu s Lukášem Cenkerem a dramaturgyní Martinou Kinskou je Gaydečka zároveň autorem divadelní adaptace.

 „Z mnoha témat, která Jepsenův brilantně napsaný román nabízí, mě zaujala otázka, čeho všeho se může zdánlivě kultivovaný a hodný člověk dopustit, aby obstál ve společenství druhých,“ uvádí Eliáš Gaydečka. „Uvědomil jsem si také, jak typické je pro náš evropský prostor najít viníka, na něhož ve vhodné chvíli svalíme ty nejhorší hříchy. Zajímavé je i to, před čím jsme ochotni zavírat oči, i co jsme připraveni sobě a ostatním nalhat, abychom s nimi, ale i sami se sebou, dokázali žít,“ říká režisér. 

V jeho nastudování je inscenace Ukrutně šťastni také vizuálně přitažlivou podívanou naplno využívající magie divadelního prostoru. Tvůrci pracují například s motivy halucinace a zrcadlení, které realitu občas změní v přízrak. Robertovo hledání „pevné půdy pod nohama“
i jeho touha po klidu, stabilitě a novém začátku zasazená do měkké věčně podmáčené krajiny navíc provází řada překvapivých zvratů vedoucích k originálnímu rozuzlení.

Hrdinové ze severu 

Policistu Roberta Hansena hraje Jan Grundman, jenž svému hrdinovi vtiskl zajímavou nejednoznačnost: je současně pevným strážcem zákona i nedobrovolným a zranitelným samotářem. „Robert Hansen se zprvu zarputile snaží řídit zákony a předpisy, aby nemusel nést zodpovědnost za vlastní rozhodnutí,“ říká Jan Grundman. „Tím se ovšem dostává do střetu s místními zvyklostmi a obyvateli, což odstartuje peripetie vtipných situací a dramatických zápletek,“ vysvětluje herec. „Hansen zpočátku působí skoro jako Limonádový Joe, neohrožený kladný hrdina. Postupně se však i on umaže bahnem společnosti, v němž městečko a jeho obyvatelé žijí,“ dodává Grundman. Podle něj je Hansenovou největší chybou, že se snaží každému zavděčit. „A také se neumí ve správný čas správně rozhodnout,“ uvažuje herec. Jan Grundman zmiňuje také klíčovou repliku, která se ve hře pravidelně opakuje: „Jen pomalu, jen pomalu. To je v kostce krédo městečka Højer.“

Hansenova protivníka Jørgena, rváče s tvrdou pěstí a měkkým srdcem, který by pro svou dceru udělal ledasco, ztvárňuje Jakub Tvrdík. Dvojroli Hanne a Ingerlise – Robertovy bývalé ženy i současné manželky prchlivého Jørgena – rafinovaně vytváří Barbora Křupková. Robertovu dceru Josephine a Jørgenovu dceru Dorthe představuje Katarína Mišejková. Ta zároveň vystupuje v úloze prostitutky Lone. Robertovu temperamentní matku Sonju – ženu upoutanou na invalidní vozík, jíž je však těžké ukočírovat, jelikož je odhodlaná užívat si naplno života – ztělesňuje Bohdana Pavlíková. Postavu Prebena, Robertova tchána a nadřízeného, ztvárňuje Miroslav Hruška. Role doktora Zerlanga, lékaře předepisujícího příliš velké dávky sedativ, se ujímá Tomáš Petřík. Vystupuje zde také David Punčochář (majitel obchodu Moos), Luboš Veselý (bývalý policista Krüger), Matěj Anděl (Pastor) a Marek Frňka (Hospodský). Puberťáka Knuda alternují Otto Dušek s hercem a rapperem Radkem Lajfrem, který na sebe ve Švandově divadle upozornil už v nové inscenaci Romeo a Julie. Jako soused Tage se představí Vavřinec Kratochvíl v alternaci s Adamem Langerem, v úloze štamgasta Helmuta se budou střídat František Florián s Filipem Jášou.  

Příběh s filmovou cenou

Jak připomíná dramaturgyně Martina Kinská, podle Jepsenova románu Ukrutně šťastni (Frygtelig lykkelig) byl v roce 2008 natočen stejnojmenný i hraný film. Snímek získal v témže roce hlavní cenu Křišťálový globus na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Trefil se do vkusu poroty a nadchl i festivalové publikum.
 

„Divadelní adaptace ve Švandově divadle však vzešla přímo z románové předlohy, nikoli z filmového scénáře,“ zdůrazňuje Kinská. V inscenaci se tak objevují některé postavy a momenty, které ve filmu zachyceny nejsou, jiné z ní naopak mizí.

„Vznikající text jsme průběžně konzultovali a upravovali přímo s Erlingem Jepsenem, který je v Dánsku uznávanou literární hvězdou. Využili jsme i AI překlad, protože žádný z jeho románů bohužel zatím nevyšel v češtině,“ líčí dramaturgyně. „Naší spolupráci včetně získání svolení k adaptaci snad napomohlo i to, že autorova agentka Švandovo divadlo zná, protože tu byla na premiéře severské komedie Chlast,“ připomíná Martina Kinská.

Zelené světlo nad močálem

Minimalisticky pojatá scénografie Jakuba Perutha vychází ze současné severské architektury. Pomocí stěn z dřevěných jakoby mořským větrem ošlehaných latí vytváří prostor s velkou mírou variability. Ten se snadno mění v policejní stanici, hospodu nebo obchod. A dokáže se velmi rychle proměnit i v prostor přízraků a halucinací. Kostýmy Lindy Lukáčové pracují s uniformitou místních obyvatel, jemnými odkazy na westernovou estetiku a vystihují i propojenost některých postav. „Zásadní složkou kostýmu všech lidí v Jepsenově románu jsou gumáky. A ty v nápaditých variantách nechybí ani v naší inscenaci,“ říká dramaturgyně Martina Kinská. Také hudba Františka Bartáka vychází ze sugestivních motivů typických pro westernové melodie. Ty se však postupně proměňují do elektronického zvuku, který podtrhuje znepokojivou náladu příběhu. Přízračnou atmosféru navozuje i light design Kláry Pavlíčkové. Ten využívá mimo jiné zelené světlo – klamnou záři „bludiček“, lákajících nepozorné chodce doprostřed močálu. 

Milovat, být milován, někam patřit

„Inscenace Ukrutně šťastni nabízí černý humor, napětí, groteskní situace i hořkosladké vyústění přinášející vidinu štěstí, které ovšem nikdy nebývá zadarmo,“ říká Martin Františák. „Najdeme zde také řadu plnokrevných postav, které se šťastně potkávají s typovou ražbou našeho hereckého souboru,“ dodává Františák. To všechno jsou podle něj důvody, proč jsou severské tituly či tituly vytvořené podle severských předloh ve Švandově divadle tak oblíbené a stávají se často stálicemi repertoáru.

„Ukrutně šťastni navíc vznáší palčivé otázky týkající se zákonů a spravedlnosti, statečnosti a pasivity, odpovědnosti, viny a trestu. Všímá si i vysoké ceny, kterou někdy platíme za potřebu milovat, být milováni a někam patřit,“ uzavírá umělecký šéf divadla.

Nejbližší volné reprízy inscenace Ukrutně šťastni se uskuteční 3. a 8. června 2026 ve Velkém sále Švandova divadla na Smíchově.

Hra Ukrutně šťastni / Frygtelig Lykkelig je uváděna se souhlasem agentury Nordiska Aps., www.nordiska.dk. Autorská práva v České republice zastupuje Aura – Pont s. r. o., Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4.

Víte, že…

… inscenace Ukrutně šťastni se řadí do dramaturgicky velmi úspěšné linie severských komedií, které se ve Švandově divadle uvádějí pravidelně? Na současném repertoáru k nim patří Chlast, krutá komedie o partě přátel experimentujících se stálou hladinou alkoholu v krvi. Spoluautorem divadelní adaptace a režisérem stejnojmenného oscarového filmu je Thomas Vinterberg. Ve Švandově divadle hru nastudoval Thomas Zielinski. Do „severské řady“ patřily i legendární tituly Kdo je tady ředitel a Kurz negativního myšlení pyšnící se stovkami repríz.

… podle Eliáše Gaydečky obsahuje románová předloha řadu motivů a situací oblíbených ve westernech i krimi, které jsou přitažlivé a inspirativní jak pro tvůrce, tak pro diváky? „Objevuje se zde střet dvou protikladných mužů – policisty a desperáta, láska k problematické krasavici v nesnázích, hrdina nesoucí trauma z dětství i z nepovedeného manželství a v neposlední řadě i čerstvé a dávné vraždy,“ říká Gaydečka. „Podstatnou roli tu sehrává i močál, který může leccos skrýt i vyjevit,“ dodává. 

… městečko Højer, kam Erling Jepsen svůj román situoval, skutečně existuje? Nachází se v zapadlé oblasti Jižního Jutska a má okolo 1000 obyvatel. „Když jsem bydlel blízko Højeru, lidé mi napůl žertem říkali: Kdybyste v Højeru žil 10 let, odečetli by vám je z doby strávené v pekle,“ uvedl Jepsen.

www.svandovodivadlo.cz

Vyshyvanka Day v Holešovické tržnici popáté přiblíží nejen ukrajinskou kulturu, ale i tradice a život současné komunity v Česku

Holešovická tržnice bude ve čtvrtek 21. května 2026 od 11.00 do 22.00 hostit pátý ročník akce Vyshyvanka Day,mezinárodního svátku oslavujícího ukrajinskou kulturu a tradici vyšívaných košil – vyshyvanek. Celodenní program nabídne gastronomii, hudbu, folklor, rukodělný market, workshopy i prezentace ukrajinských organizací působících v Česku. Akce se koná na Tržním náměstí a vstupné je dobrovolné. Výtěžek poputuje Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU). 

Vyshyvanka Day je svátek, který se každoročně slaví třetí čtvrtek v květnu a jeho cílem je připomínat a udržovat tradici nošení vyšívaných oděvů – vyshyvanek. Ty patří k nejvýraznějším symbolům ukrajinské kultury a představují spojení historie, řemesla i identity Ukrajinců po celém světě. Pražská akce na tuto tradici navazuje a zároveň ji zasazuje do současného kontextu – představuje ukrajinskou kulturu jako živou součást dnešní evropské společnosti a zároveň vytváří prostor pro setkávání české a ukrajinské komunity.

Vyshyvanka, tradiční vyšívaná košile, není pouze folklorním oděvem. V ukrajinské kultuře představuje symbol identity, kontinuity a sounáležitosti. Každý region má vlastní vzory, barvy i ornamenty, které nesou historické a kulturní významy.

Prostor pro setkávání i podporu

Vyshyvanka Day je především komunitní akcí, která propojuje lidi napříč kulturami. Cílem je vytvořit prostředí, kde se mohou potkat Ukrajinci žijící v Česku, Češi podporující Ukrajinu i širší veřejnost. „Akce vznikla před pěti lety v přímé reakci na ruský vpád na Ukrajinu jako projev sounáležitosti a měla sloužit hlavně jako příležitost k setkání, sdílení a aspoň krátkému oddechu od každodenní reality války na Ukrajině. Česko-ukrajinské vazby jsou ale mnohem starší, v Praze dnes podle dostupných údajů žije přibližně 170 tisíc Ukrajinců a pouze polovina z nich sem uprchla před válkou. Vyshyvanka Day je pro nás tak i uznání toho, že Praha je otevřené, kosmopolitní město,“ komentuje důležitost akce Michal Tošovský, programový ředitel Holešovické tržnice.  

Program: gastronomie, hudba, folklor i workshopy

Program letošního ročníku navazuje na úspěšné formáty z minulých let a zároveň přináší několik novinek.

Gastronomie

Významnou součástí akce bude gastronomická zóna připravená ve spolupráci se spolkem Archetyp, organizátorem farmářských trhů. Návštěvníci se mohou těšit na ukrajinskou i středoevropskou kuchyni a pečlivě vybrané stánky s kvalitním občerstvením.

Hudba a vystoupení

Hudební program nabídne vystoupení dětských sborů, sólistů i hudebních formací z různých žánrů. Součástí programu budou také ukrajinské lidové tance, které letos patří mezi nové prvky programu. Kompletní hudební lineup bude postupně upřesněn před akcí.

Rukodělný market

Velkou roli hraje také rukodělná část akce, kterou připravuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Market představí tradiční i současnou tvorbu inspirovanou ukrajinskými motivy. 

Komunitní a vzdělávací program

Vyshyvanka Day zároveň představí aktivity ukrajinských spolků a komunitních organizací. Mezi zapojené subjekty patří například:

• Ukrajinští skauti Plast Praha;
• ukrajinská škola v Praze;
• studentské spolky ukrajinských studentů.

‼️Novinka: spolupráce s iniciativou Dárek pro Putina

Novinkou letošního ročníku je spolupráce s iniciativou Dárek pro Putina, která na akci představí a nabídne svůj merchandising na podporu Ukrajiny ve válce proti ruské agresi.  

📍 Vyshyvanka Day 2026
21. května 2026 | 11.00–22.00 hod.
Holešovická tržnice, Tržní náměstí, Praha
Vstupné: dobrovolné (ve prospěch Organizace pro pomoc uprchlíkům)

Vyshyvanka Day se koná v koprodukci organizací:
– Holešovická tržnice – poskytuje prostor, technické zázemí a zajišťuje komunikaci a PR
– spolek Archetyp – připravuje gastronomickou část programu
– Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) – je příjemcem dobrovolného vstupného a garantuje rukodělný market

Na akci se podílí Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, kterému patří poděkování za celkovou podporu akce. 

Co nám zbylo z lásky, aneb rok obyčejných, krásných ztrát. Do kin přichází novinka festivalového oblíbence Hlynura Pálmasona

Když končí vztah, ale rodina zůstává. V novém filmu islandského festivalového miláčka Hlynura Pálmasona Co nám zbylo z lásky sledujeme čtvero ročních období v životě jedné rodiny, která ukazuje, že rozchodem vše končit nemusí. Čtyři roční období malých životních útrap a krás, které měly premiéru na Filmovém festivalu v Cannes vstoupí do kin již za měsíc, 14. května. 

Když si snímek vyhledáte ve filmové databázi IMDb, najdete na prvním místě ve výčtu hereckého obsazení islandského ovčáka jménem Panda. Dvojbarevný chlupáč s krátkýma nohama a překvapivě bohatou mimikou má v tragikomicky i poeticky laděné koláži nahodilých výjevů ze života jedné rozpadající se rodiny nezastupitelnou roli. Na festivalu v Cannes, kde mělo Co nám zbylo z lásky světovou premiéru, proto zaslouženě vyhrál cenu za nejlepší psí herecký výkon Palm Dog Award.

Panda přitom není jediný člen Pálmasonovy skutečné rodiny, který si ve snímku zahrál. Objeví se v něm jako už tradičně i všechny tři jeho děti. „Pro ně to je hra, nemají herecké ambice. Kluci to dělají teda i kvůli většímu kapesnému. Štáb znají, na place se cítí bezpečně a o filmu a jeho tématech moc nepřemýšlejí. Mě pak zajímá hlavně jejich přirozená energie a to, jak reagují na můj scénář,“ usmíval se islandský filmař, když Co nám zbylo z lásky uváděl loni v létě na festivalu v Karlových Varech.

Tehdy také prozradil, že vůbec první záběr snímku – boření starého ateliéru – pochází už z roku 2017. „Věděl jsem, že to použiju jako úvod filmu o rozpadu vztahu, který bude vypovídat i o tom, jak trávíme čas s dětmi,“ uvedl Pálmason, který rád věnuje hodně času vývoji svých projektů a připravuje jich vždy několik současně.

Pro teprve 41letého multitalentovaného režiséra, scenáristu, kameramana a výtvarného umělce (všechna díla ve filmu jsou jeho vlastní) jde už o čtvrtý celovečerní počin. Uplynulé ročníky karlovarské přehlídky nabídly už jeho rozjímavý historický epos Zapomenutá země nebo psychologický thriller Bílý bílý den. Za hlavní roli v něm si tehdy z Cannes odvezl cenu pro vycházející hvězdu herec Ingvar Sigurðsson, který se v menší roli představí i v Co nám zbylo z lásky.

„Tenhle film se okamžitě zařadil mezi ty nejlepší filmy o rozchodech, jaké kdy byly natočeny. Jako vážně. Každý záběr je geniální. Hudba, ta celková lehkost, humor, upřímnost, děti, pes – prostě všechno na něm je naprostá nádhera.“  píše v recenzi Pálmasonovy novinky magazín First Showing. 

„Co nám zbylo z lásky je film bohatý na metafory – a přitom zvládá působit emočně autenticky. Je to romantické drama, kde láska není plamenem, který je potřeba znovu zažehnout, ale něco, co se během času vyčerpává, eroduje a postupně přetváří,“ přidává kulturní magazín The Skinny.

Čtyři roční období malých životních útrap a krás můžete zažít už 6. května během předpremiér v rámci cyklu Tady Vary. Do kinodistribuce vstoupí snímek Co nám zbylo z lásky o týden později.

https://www.aerofilms.cz/co-nam-zbylo-z-lasky

Více než 100 účinkujících na 10 scénách? To bude letošní festival Mezi ploty

Na festivalu, který 30. a 31. května ovládne park Psychiatrické nemocnice Bohnice, letos vystoupí celá řada hudebních hvězd, například Lucie, Marpo, Pam Rabbit, Kateřina Marie Tichá, Divokej Bill, Martina Pártlová, Adam Mišík, Poletíme?, Vanua2, Tam Tam Batucada, Kašpárek v rohlíku, Berenika Kohoutová nebo Lukáš Pavlásek s Předkapelou Teambuilding, jakož i Spitfire Company, Vosto5, Vršovické divadlo MANA, Na stojáka a řada dalších divadelních ansámblů. Celkem na 10 festivalových scénách vystoupí více než 100 účinkujících.

Festival Mezi ploty se loni vrátil ve velkém stylu. O tom ostatně svědčí i to, že tenhle originální projekt podpořil prezident republiky Petr Pavel, který mu nejenom udělil záštitu, ale také jej osobně navštívil. Záštitu nad festivalem pan prezident převzal i letos. Patronem festivalu Mezi ploty zůstává režisér Václav Marhoul. A novou patronkou se stala herečka Jitka Čvančarová.

V letošním roce bude festival opět jednou z největších a nejpestřejších kulturních událostí v hlavním městě, která přinese multižánrovou nadílku muziky, divadla i tance.

Jaký čekat hudební line-up?

Na hlavní scéně se kromě Lucie a Divokýho Billa představí například Berenika Kohoutová, která zaujme vtipným pohledem na vztahovou problematiku, Marpo, který se po rapové dráze pustil do moderní country, charismatická zpěvačka Martina Pártlová, originální písničkáři Tomáš Klus a Xindl X či jedna z nejslavnějších slovenských kapel No Name.

Z Nezávislé hudební scény pak zmiňme třeba Duende, hardrockový Red Baron Band, Vanua2, elektropopovou legendu Midi Lidi nebo brazilskou bubenickou show Miloše Vacíka Tam Tam Batucada. A taky motivační seskupení Předkapela Teambuilding Lukáše Pavláska, které návštěvníkům s nadhledem poradí jak žít, či hudební performanci na počest Karla Kryla v podání Nových strun.

Mnozí z headlinerů se přitom rozhodli přijet proto, že s festivalem Mezi ploty osobně souznějí. Jak říká například Adam Karlík z kapely Divokej Bill, jejímž koncertem program hlavní scény vyvrcholí: „Festival Mezi ploty máme rádi. Vždy to byl tak trochu jiný festival s jinou atmosférou. V dnešní složité, rychlejší době, kdy je kladen velký důraz na výkon a malinko se vytrácí podstata bytí, je duševní zdraví moc důležité. Proto je potřeba si to uvědomit a z tohoto důvodu tuto akci rádi podporujeme.“

Lucie, která léta určuje trendy naší rockové scény, na tomhle festivalu překvapivě vystoupí úplně poprvé. Co si tedy její členové myslí o myšlence hrát zrovna na půdě psychiatrického zařízení?

„My už jsme hráli snad všude kromě ponorky. Hrady, letiště, tovární haly, nádvoří, louky, zimáky… Rocková kapela je takový kočovný cirkus, který si zvykne téměř na všechno,“ nebojí se nového prostředí Robert Kodym.

A jeho spoluhráč Michal Dvořák uvážlivěji dodává: „Každé místo má jinou energii a podle mě je dobře, když koncert není pokaždé sterilně stejný. Právě netypické prostory bývají často nejsilnější.“

Hudebně silná rodinná scéna

Festival Mezi ploty tradičně nezapomíná na děti a rodiny. Kromě činohry a loutkového divadla má pro ně přichystanou Rodinnou hudební scénu, kde zahrají muzikanti, kteří dokážou oslovit jak děti a mladé lidi, tak jejich rodiče: Pam Rabbit, Adam Mišík, Kašpárek v rohlíku, Sto zvířat, Kateřina Marie Tichá…

A proč tu ráda vystoupí slavná brněnská formace Poletíme? Její frontman Rudolf Brančovský to vysvětlil takhle: „V případě, že má být umění opravdové, musí se samo sebou také dotýkat duše. Vždyť tam někde ‚v duši‘ vzniká. Naše životní pohoda i nepohoda je pak inspirací k písním i k činům. Bolest, co zažíváme, může rozšiřovat naše srdce a my pak máme sílu pomáhat dál.“

Na humor jděte do Bohnic

Vtip a nadhled je, jak známo, jedním z charakteristických rysů bohnického festivalu. Takže ani letos nebude ve festivalovém parku chybět Divadelní scéna smíchu s kabaretem a stand-up comedy. Přijede sem kupříkladu Vosto5, Underground Comedy nebo uskupení Na stojáka s takovými mistry neuctivé zábavy, jako jsou Ester Kočičková, Karel Hynek či Petr Vydra.

Pouze letošní ročník: devadesátiny Václava Havla

Letošní festival Mezi ploty se s předstihem připojí k oslavám nedožitých devadesátin prvního českého prezidenta. Díky tomu si návštěvníci budou moct vychutnat oceňované představení Antiwords, inspirované Havlovou hrou Audience, v podání Spitfire Company, jednoho z nejlepších českých souborů fyzického a experimentálního divadla. Ale také havlovská představení Vršovického divadla MANA a Divadla na druhém tahu.

„Václav Havel byl pro mě osobně vždycky velká inspirace, a tak mám radost, že jeho narozeniny můžeme oslavit tím nejlepším možným způsobem – představením jeho vlastní kreativity,“ říká ředitel festivalu Mezi ploty Robert Kozler.

A co zbytek divadelního programu?

Ani tím není divadelní dramaturgie zdaleka vyčerpána. Na festivalu uvidíte Divadlo Disk, Antonii Svobodovou, Kardio Theatre, Bohnickou divadelní společnost, Damúzu, Dismanův rozhlasový dětský soubor a mnoho dalších.

Ještě to není všechno

Mezi ploty podporuje duševní pohodu a taky všechno to, co nás dokáže spojovat s druhými lidmi. Proto nabídne relaxační zónu s jógou, dechovými cvičeními, gongovou lázní, africkými tanci a procházkou po žhavých uhlících. Proto na akci přijedou odborníci, od nichž se dozvíte, jak se vypořádat s duševními nástrahami. Proto mezi účinkujícími najdete i ty, kteří v životě neměli tolik štěstí jako většina ostatních. A ze stejného důvodu si bude Václav Marhoul ve svém cyklu Tuláci po hvězdách opět povídat s osobnostmi, které něco dokázaly, a tudíž mají co říct.

Máte-li tedy poslední květnový víkend čas, určitě nezůstávejte doma. Vaše destinace budiž Bohnice.

Milena Steinmasslová a Štěpánka Ligas (dříve Fingerhutová) vstoupí poprvé na jeviště Ungeltu jako učitelka a její žačka ve slavném americkém psychologickém dramatu Cizí příběhy.

Oceňované drama od držitele Pulitzerovy ceny Donalda Marguliese pro Divadlo Ungelt přeložil Šimon Dominik, který se zároveň ujal i režie. Inscenace bude součástí programu nejen Kamenné scény, ale čeká ji i 5 repríz na Letní scéně na hradčanském Novém Světě.

Mistrovské americké drama
V mistrovsky napsaném dramatu, které zachycuje šest let proměnlivého vztahu učitelky tvůrčího psaní a její žačky, sledujeme jak vzestup začínající spisovatelky Lisy, tak sestup slavné spisovatelky Ruth. Oceňovaná hra byla v roce 1997 nominována na Pulitzerovu cenu (kterou na rozdíl od jiných cen nakonec nezískala). Od té doby měla po celém světě stovky produkcí. V České republice ji kupodivu uvedeme poprvé až teď. Ruth před Milenou Steinmasslovou hrály takové herečky jako například Helen Mirren nebo Uta Hagen. Dramatik Donald Margulies k tomu dodává: „Myslím, že Cizí příběhy procestovaly svět, protože jejich téma funguje napříč všemi kulturami. Mentory s jejich chráněnci potkáte všude.“

Dva herecké “ungeltí debuty”
Drama vycizelované do nejmenšího detailu autorem, který přes 30 let učí tvůrčí psaní na Yale University, je vybrané přímo Mileně Steinmasslové na tělo. “Hru o krásách i bolestech generační výměny jsem našel pro Milenu Steinmasslovou, a to i tak trochu díky ní. Ještě jako student jsem viděl v Divadle Na Prádle inscenaci Večeře s přáteli, v níž paní Steinmasslová hrála. Nadchla mě tak, že jsem okamžitě začal zkoumat tehdy pro mě neznámého dramatika, a narazil na Cizí příběhy,“ vysvětluje Pavel Ondruch. Ungelt si na Milenu Steinmasslovou myslel už dlouho – její širokospektrální umělecká osobnost skvěle navazuje na bardovskou tradici Ungeltu, které vévodí Alena Vránová, Jana Štěpánková, Hana Maciuchová, Petr Kostka čiFrantišek Němec. Mezi tato jména pasuje Milena Steinmasslová výborně, mnozí se dokonce diví, že v Ungeltu ještě nehrála a že role Ruth bude její “ungeltí debut”.

V první premiéře po oslavách 30. výročí Divadla Ungelt tak vzdáváme hold naší historii, a zároveň se díváme vpřed. V Ungeltu bude totiž debutovat i zástupkyně nejmladší herecké generace Štěpánka Ligas (dříve Fingerhutová), která po letech odešla z angažmá z Divadla v Dlouhé. Lisa je její první role na volné noze, takže v ní může krásně zužitkovat všechny své bohaté zkušenosti. Čeká ji oblouk od naivní fanynky, přes žákyni, přítelkyni, kolegyni až k – možná – zrádkyni… “Vztah Ruth a Lisy je sice vztah učitelky a studentky, ale zároveň je v přeneseném slova smyslu intenzivním vztahem matky a dcery; rodiče stárnou, zatímco děti rostou a nastupují na jejich místa… Je to opravdu nadčasový příběh,” říká o svých dvou postavách Donald Margulies.

Kdo má právo vyprávět váš příběh?
Proměnlivou dynamiku vztahu dvou spisovatelek pohání nejen profesní rivalita, ale také spor ohledně práva umělce na zpracování cizího životního příběhu. Má umělec právo využít osobní zkušenost druhého člověka pro vlastní tvorbu? Kde je morální hranice, je-li vůbec? A co když ji překročíme? Stačí jen, když změníte v příběhu jména? Je umělec zlodějem? „Šlo mi o vyváženou argumentaci. Sympatie publika se musí každou chvíli přelévat z jedné postavy na druhou. Diváci by si měli opakovat: ‚Ruth má pravdu. Teda ne, teď má zase pravdu Lisa.‘ Žádný padouch v této hře není,“ říká Donald Margulies.

New York devadesátých let
Cizí příběhy se odehrávají v devadesátých letech, což je skvělým výtvarným vodítkem pro kostýmy i scénu, jejichž autorkou je Petra Krčmářová. Atmosféru New Yorku devadesátých let navíc podtrhne původní hudba Emila Viklického, českého jazzového pianisty světového renomé. Emil Viklický nahrál hudbu spolu s Petrem Dvorským (kontrabas) a Štěpánem Markovičem (tenor saxofon) během jednoho dlouhého podzimního domácího jam session…

www.divadloungelt.cz

Ivan Hlas Trio vystoupí v Centru Jasoň, Putimská 716/4, Praha 4 od 19:30

Ivan Hlas je český písničkář, skladatel a textař, jehož tvorba se vyznačuje melodickou přístupností, poetickými a upřímnými texty a směsicí rocku, folku a blues. Hlasovy písně často reflektují běžný život, nostalgii, lásku i svobodu. Jsou poetické, ale srozumitelné a nesou osobní výpověď. Mísí prvky folku, rocku, blues a hospodského šansonu, přičemž jeho hudba bývá melodická a lehce zapamatovatelná.

Na filmu Šakalí léta se podílel jako autor hudby a textů písní. Jeho hudba zásadně přispěla k atmosféře filmu a pomohla mu získat kultovní status.

https://jasoncentrum.cz/