:: ZÁTIŠÍ KE STAŽENÍ
28.07.2010
REPRÍZA Z 29.11.2006
Moderuje: Jeroným Janíček
Host: Milan Paumer, aktivní účastník třetího odboje
"PROJEKT TŘI"
Motto: "Nikdy jsme neřekli, že jsme udělali něco špatně a prosíme za odpuštění. A to je věčná hanba.“
Ve spolupráci se společností Člověk v tísni jsme pro vás připravili medailony tří hrdinů, které se společně s mnoha dalšími snažil komunistický režim umlčet, odstranit, zlikvidovat, převychovat a nakonec i vymazat z našich dějin. Nebudeme znovu opakovat mnohokrát řečené, proto se nevydáme jen na cestu "po osách" životů našich hostů. V následujících třech týdnech budeme s našimi hosty diskutovat o tom, proč jsme se dosud nevyrovnali s minulostí (a co takové "vyrovnání se" s komunistickým režimem znamená), čím je - v jejich pojetí - hrdinství a zda je samotná existence a společenská akceptace KSČM ohrožením naší svobody.
 Milan Paumer
  
Bylo mu osm, když přišla válka, a deset, když zažil klíčové setkání svého života. Do Poděbrad se přistěhovali Mašínovi - manželka a tři děti nacisty popraveného Josefa Mašína. „Radek nosil sestru do školy a že školy, ona špatně chodila. Líbilo se mi, jak se o ni staral,“ vzpomíná na první setkání s bratry Ctiradem (Radkem) a Josefem. „Měli jsme společné zájmy, rychle jsme se skamarádili.“ Snili o službě v armádě. V případě Mašínů měly klukovské sny nebezpečně reálný rozměr - nejen díky otcově osudu, část války rodina ukrývala ruského vojáka, který uprchl z německého zajetí. „Po válce přijel prezident Beneš a vyznamenal je za to,“ vzpomíná pan Paumer. Po únoru 1948 však zásluhy z druhého oboje, vyznamenání či legionářské zásady v novém světě ztratily význam. „Pamatuju si, jak komunisti pořád jen chtěli někomu zakroutit krkem,“ směje se Milan Paumer. „A pořád řečnili o třídním boji, no tak jsme jim ho dali. Třídní boj v podání odbojové skupiny bratří Mašínů zprvu zaváněl recesí - sypali třeba napínáčky na silnici, kudy projížděli pionýři na prvního máje. Napínáčky se daly koupit v papírnictví, oni však potřebovali k vážnému boji s totalitou zbraně a peníze.Činnost skupiny a pozdější dramatická cesta na svobodu už se staly součástí národní mytologie - a podléhá dvojí interpretaci. Co je pro jedny urputným bojem proti teroru, je pro druhé, dodnes, vražděním nevinných. Při přepadení policejní stanice v Čelákovicích zabil Ctirad Mašín policistu, při útoku na vůz vezoucí výplaty zemřel pokladník. „Vlastně byl válečný stav - komunisté vedli válku proti lidem. Za válečného stavu se takové věci dějí,“ vysvětluje pan Paumer. „Snažili jsme se bojovat proti tomu zlu. A mysleli jsme si, že se lidé přidají.“ Když se ani pět let po „vítězném únoru“ nikdo nepřidal, rozhodli se uprchnout. Cesta do americké zóny Berlína trvala měsíc, vedla přes východní Německo a pětice štvanců (vedle Mašínů a Paumera utíkali další dva členové skupiny Václav Švéda a Zbyněk Janata) několikrát málem podlehla pětadvacetitisícové armádě pronásledovatelů.
Zdroj: Lidové Noviny, 2006 / www.lidovky.cz
Foto: Vojtěch Vlk a Jeroným Janíček
21.07.2010
Moderuje: Aleš Vojíř
Host: Martin Kříž, sinolog, tlumočník, ekonom
Martin Kříž vystudoval VŠE v Praze, poté sinologii a překladatelství na FF UK. Při studiích v Pekingu pracoval jako externí zpravodaj pro Českou televizi. Nyní se živí jako vysokoškolský učitel čínštiny. Radí čínským firmám v Česku a českým společnostem s expanzí do Číny.
Jak sám říká, nezapře v sobě černošský temperament po předcích a haškovsko-cimrmanovské češství se tak v jeho osobě potkává s africko-karibským přístupem. Vzhledem ke svému původu se jako dobrovolník angažuje v obecně prospěšné společnosti Čokoládové děti o.p.s.
Kdy Evropu podle Martina Kříže ekonomicky převálcuje Čína? Jak vypadá komunismus s kapitalistickou tváří? Přestanou Číňané utlačovat menšiny? A jaké to je hrát v Česku čínské divadlo?
14.07.2010
REPRÍZA ZÁTÍŠÍ Z 18.01.2006
Moderuje: Josef Chuchma
Host: Petra Hůlová, spisovatelka
Tři prozaické knihy vydané v nakladatelství Torst během tří let a velmi slušný čtenářský i částečně kritický ohlas - to je dosavadní bilance pražské spisovatelky Petry Hůlové (1979), studentky kulturologie na FF UK. "Záminkou" k pozvání autorky do Zátiší je její zatím poslední román Cirkus Les Mémories, situovaný především do newyorské čtvrti Bronx a do nejmenované blízkovýchodní země. V Bronxu Hůlová nedávno také půl roku žila. Jaký je "úděl" české spisovatelky na volné noze? Jaká je americká zkušenost Petry Hůlové? Jak se k psaní vlastně dostala? To jsou některá z témat, o nichž v Zátiší půjde řeč.
   
ARCHIV STARŠÍCH VYSÍLÁNÍ |
