Narodil jsem se ve znamení Ryb. Mou první nahrávkou byl pásek (takzvaný „kotoučák“) s výběrem hitů Beatles. To mi bylo osm. Poprvé jsem byl na koncertě v roce 1969, a to na Armstrongovi. V 70. letech jsem si udržoval dobrou fyzickou kondici útěky před policií z burzy (burzou rozuměj černé obchodování na veřejných prostranstvích se vším, co dnes dostupné je a co za socialismu dostupné nebylo – kazety, desky, trika) téměř každou neděli.
Pravidelné pořady na vlnách Radia 1 uvádím přes patnáct let. Některé z nich, jako byl Rockový pravěk či Blues na páteční noc, pohltila rádiová historie. Můj současný pořad Staré poledne můžete slyšet každou sobotu hezky živě od 11:00 do 13:00 seč, či-li přibližně v době „seč oběda“. V rámci pořadu pouštím desky těch, na které se dávno zapomnělo, nebo které zná jen málokdo. Myslím, že tím je řečeno téměř vše. Prostě žádné ohrané osvědčené hity.
Hrávám neznámé kapely, B a C (a někdy i D) strany singlů apod. Vím, že u posluchačů je velmi oblíbená rubrika Stařinky, kdy si pokaždé pouštíme interpreta, kterého jsem ve svém pořadu ještě nehrál. Ačkoli jde o pouhou spekulaci, je velmi pravděpodobné, že vybraný interpret ze Stařinky ještě nikdy nezazněl v éteru České republiky. A důvod: Protože dřív se taková hudba nesměla poslouchat a dnes už se zase nepouští. Druhá rubrika mého pořadu, která se jmenuje „Starý rockový pes doporučuje“, je trochu nepravidelná. Co v ní pouštívám, závisí spíše na tom, kdy se mi do ruky dostane nějaká současná kapela, která však hraje „takříkajíc“ po staru.
Zapněte si v sobotu Radio 1 a přesvědčíte se sami na vlastní bluesrockové uši, že to, co pouštím já, nemůžete nikde jinde slyšet. To je pravda a ne reklamní slogan. Na slyšenou rockeři a rockerky...
