Výstava Dangerous Love pojednává o lásce očima žen. Dvacetčtyři umělkyň představí jejich díla v Museu Montanelli od 18. 10. 2023. Neboť ani jejich profese není imunní vůči hořícím či zlomeným srdcím. Láska opájí, inspiruje, povznáší, utěšuje, trápí i zraňuje. Na výstavě jsou k vidění obrazy, fotografie, videoinstalace, objekty a artefakty.
Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Výstava představí kurátorský výběr z nejmladší ženské malby a sochy orientované na figuru a figuraci. Název výstavy O TOBĚ postihuje narativy zaměřené na sebereflexi a introspekci, které lze sdílet. Každé JÁ se tu proměňuje v TY. Umění zde zrcadlí svět, v němž společně žijeme a jehož každodennost a banalita je výzvou k jejich překonávání. Kurátory výstavy jsou Petr Vaňous a Veronika Marešová (GASK).
Zcela příznačně je výstava nazvaná Mlčení zasazena právě do barokního prostoru někdejší jezuitské koleje: její autor Jiří Straka, performer, sinolog a malíř inspirovaný kaligrafií, akcentuje na svých obrazech střet kultur, konkrétně vstup katolicismu do cizorodého prostředí, tj. do Číny a Japonska v 17. století. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstavní projekt zaměřený na reflexi díla a poetiky Franze Kafky v současném výtvarném umění.
Výstava Stále v pohybu Vratislava Karla Nováka pomyslně začala již v prosinci, kdy byl veřejnosti představen kinetický objekt Planety – Kruhy, který je umístěn v galerijních zahradách v rámci venkovní expozice GASK pod širým nebem. V únoru 2024 bude pak v prostoru tří výstavních sálů představen výběr z díla, jenž zahrnuje kinetické a interaktivní sochařské objekty a šperky. Kurátorkami výstavy jsou Kateřina Nora Nováková a Ludmila Šikolová spolu s kurátory GASK Vandou Skálovou a Richardem Drurym.
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Interaktivní světelná expozice z dílny DEPO2015 provede malé i velké dobrodruhy netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šifer a komunikace obecně.
Kamila Ženatá vyzvala osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu, který zkoumá emoční odkaz jejich rodů. A.1 HYB4 Galerie se proměnila v byt rozdělený do několika pokojů – a v každém z nich se odehrává příběh, který vytvořila „rodinná sestava“ autorek.
Autorská adjustace, tedy příprava uměleckého díla k vystavení samotným tvůrcem, je často na okraji divákovy pozornosti a stejně tak je marginalizována v dějinách umění. Výstava IN MARGINE upozorňuje na umělecké zpracovaní rámů, soklů nebo i vitrín.Výstavní projekt se zápůjčkami z českých i světových institucí a soukromých sbírek kombinuje díla současných autorů s díly vytvořenými především v druhé polovině minulého století. Nechybí však ani ukázka ikonických děl z přelomu 19. a 20. století, která jsou opět aktuální a nadčasová.
V letošním jubilejním roce představí GASK veřejnosti celoživotní dílo světově proslulého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy. Navazuje tak na koncepční linii projektů věnovaných velkým osobnostem českého animovaného filmu, které se v posledních letech uskutečnily v GASK (Aurel Klimt, Jiří Trnka). Výstava DISEGNO INTERNO, která se koná v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl – jsou to koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a samozřejmě film. Důležitou součástí expozice bude také prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu doprovodí série přednášek, filmových projekcí a komentovaných prohlídek. Lektorské centrum GASK nabídne programy pro školy, animační workshopy a výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.
Nejnovější série velkoformátových abstraktních pláten Kamily Ženaté je pozváním k návratu k podstatě věcí.
Výběr z nejnovější tvorby Martiny Staňkové vypráví příběh kresby a linie, která se jednoduchým, ale intenzivním opakováním, rozpínáním a transformací proměňuje v rozvibrovanou, a přesto přesvědčivou plochou. Zachycuje těkavý pohyb mezi jasně vyznačenými body, mezi konkrétními hodnotami, které jako by byly téměř konstantami skrze svou univerzálnost, přesto se ve své působnosti a křehkosti dotýkají tématu dočasnosti.
Z průmyslového materiálu vytváří Veronika Psotková jemné sochy vznášející se v prostoru. Dráty pod jejíma rukama ožívají, dostávají tvary a stávají se bytostmi. Sochařčinu jedinečnou tvorbu představuje výstava Beze strachu v Artiu, uměleckém prostoru na Bořislavce. Jedná se o první výstavu v rámci cyklu Linie odvahy, která v roce 2024 v Artiu představuje ženské autorky. Veronika Psotková objevila před 17 lety při hledání vhodného materiálu pro své sochy rabicové pletivo, které se používá pro omítání ploch. Obyčejný stavební materiál, který umělkyni uchvátil. A to přesto, že práce je s ním mnohem náročnější než s jinými pletivy – je méně poddajný, hůř se tvaruje. Je fascinující sledovat, jak pod jejíma rukama dostává pletivo tvary a z průmyslového výrobku se stávají na první pohled křehké, éterické sochy. Sama svou techniku tvorby popisuje jako „šití soch“. A i po tolika letech práce s rabicovým pletivem říká, že se stále učí a zlepšuje. „Vrstvím, stříhám, prošívám, modeluji, zase vrstvím a prošívám. Je to čistě ruční práce, jedinou mou pomůckou jsou rukavice a nůžky. Podle záměru a myšlenky, kterou chci sdělit, jsou ty sochy utažené a zpevněné, nebo nedokončené a rozvrstvené. Ten materiál mi dává velkou svobodu,“ říká autorka. Výstava Beze strachu na Bořislavce představuje nejaktuálnější autorčinu tvorbu – konkrétně sochy, které vznikly v posledních letech. Mnohé z nich přímo pro Artium na Bořislavce. Ústředním motivem výstavy je odvaha udělat změnu a zároveň je spojující linkou také téma tlaku na jednotlivce, ať už z vlastního očekávání, nebo od společnosti jako celku. Vedle dalších tematických souborů Psotková na výstavě představuje autorské cykly Kůže líná a Kluzká židle. Dominantním objektem je ovšem především Pilíř společnosti, který je unikátním představením autorčiných figurálních site-specific kompozic, které dotváří přímo na konkrétním místě.
Výstava – pohled na živou minulost – je připravována k výročí založení legendárního divadla, které za šedesát let své existence mělo stálý a zásadní vliv na vývoj současného divadla. Stu-dio Ypsilon (familiárně Ypsilonka) vzniklo v Liberci roku 1963 jako nezávislá divadelní expe-rimentální skupina, již založil Jan Schmid, od počátku až dosud vedoucí souboru, tvůrce stylu a poetiky Ypsilonu, režisér, autor, výtvarník, dramaturg a také herec.Ve výstavě bude naznačena Schmidova prvotní vize divadla jako volně pěstěné zahrady, již lze chápat i jako zmenšený model světa se vší jeho pestrostí a rozmanitostí, který ovládají ne-jen zákonitosti přírody, ale i pravidla, jež ctí každé společenství slušných lidí, fungující i přes jinakost jednotlivců v příbuznosti a vzájemnosti. Budou představeny i archivní materiály, jako jsou plakáty, fotografie…, tedy to, co tvoří paměť a historii divadla.
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí. Pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů: jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jak využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha má?
Tři desítky nejnovějších prací malíře Pavla Formana.
Přehlídka dvou výrazných malířských osobností z generace současných sedmdesátníků. Jan Merta naváže na samostatnou výstavu, která se na Kampě konala v roce 2020, Petr Veselý však zatím v Praze velkou samostatnou výstavu dlouho neměl.
Výběr berlínského kurátora Uwe Goldensteina představuje 13 umělců, kteří jsou příkladem generace vyznačující se výjimečným intelektuálním přístupem k uměleckým postupům – např. Nicola Samorì (IT), Flavia Pitis (RO), Adéla Janská (CZ), Daniel Pitín (CZ) a další.
Výstava LIQUID GRID představí několik desítek obrazů, kreseb a objektů Daniela Vlčka. Autor často vychází z principů vrstvení, odrazů a vibrací zvuku v prostoru a rezonancí materiálů, které překládá do vizuálního jazyka. Instalace LIQUID GRID experimentálním způsobem reaguje na specifičnost prostoru Galerie Miroslava Kubíka, jeho přísnou geometrii, symetričnost a zároveň variabilitu pohybu návštěvníka prostorem.
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahr-nujících oblasti tvorby tradičně označované jako neoklasicismus, verismus, nová věcnost, soci-ální umění, magický realismus a primitivismus, ve fotografii zejména nové vidění. V obsahové rovině se často jedná o zachycení moderního života a jeho proměn v souvislosti s rozvojem technologií, ženské emancipace, možností cestování, komunikace, zábavy. Tato díla reagují jak na společenský úspěch nově se etablující střední třídy, tak na palčivé sociální problémy eko-nomicky rozdělené společnosti. Kurátoři: Anna Habánová, Ivo Habán, Helena Musilová.
Mezinárodní skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Díla na papíře ze solidárních sbírek Skopje a Lidice“ představuje umělecká díla devatenácti umělců a umělkyň z celého světa, kteří jako jedni z prvních v šedesátých letech odpověděli na výzvu darovat své dílo do dvou solidárních sbírek vznikajících tou dobou v Lidicích a ve Skopji. Umělci a umělkyně ve své štědrosti darovali svá díla, přestože sami v řadě případů neměli dostatek finančních prostředků. Ve spolupráci s Národní galerií Praha, MoCA Skopje a Kunsthalle Vídeň vzniká na našem území jedinečná dvoj-expozice, se společným názvem „Žádný pocit netrvá věčně.“ jejíž plná šíře se divákům otevírá jak ve Veletržním paláci, tak v Lidické galerii. Umělci: René Bértholo, Lars Bo, Angelica Caporaso, Peter Clarke, Jef Diederen, Juraj Dobrović, Henrik Finne, Derrick Greaves, Dževad Hozo, Andrej Jemec, Toni Mau, Ileana Micodin, Barbara Narębska-Dębska-Kozłowska, Nemes Endre, Ankica Oprešnik, Fayga Perla Ostrower, Roland Pichet, Ioanna Veropoulou-Spiteri a Karel Vaca.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským uměl-cům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bo-hy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Výstava se zaměří na problematiku dočasného využití veřejného prostoru. V rámci projektu se v galerii uskuteční série setkání ve vybrané čtvrtky – tzv. „Laboratoří“.
Výstava Jiřího Načeradského (1934–2014), jedné z největších osobností českého poválečného figurálního malířství, se zaměřuje na jeho dvě nejvýraznější malířská období – na ikonická díla z let 1967–1972 a na dosud plně nezhodnocené období 70. let. Výběr děl pochází výhradně ze soukromých sbírek. Název výstavy KRÁSA BEZ ZÁVOJE je odvozen ze stejnojmenného obrazu Jiřího Načeradského z let 1969–1974.
Vstupte do magického světa trojrozměrných knih a staňte se součástí příběhu. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevírá interaktivní výstavu pro celou rodinu, která představí tvorbu i osobnost světoznámého ilustrátora a grafika Vojtěcha Kubašty.
Lidské tělo jako známé i neznámé území. Výstava představuje nejrůznější podoby těla a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulsů a změn ve společnosti. Fotografie, videa a instalace jako oslava nekonečných možností a mystéria superorganismu – lidského těla.
Zakladatelka norské tradice experimentální grafiky a první žena–rektorka umělecké akademie ve Skandinávii Zdenka Rusová se narodila v Praze (1939), ale v Norsku žije od roku 1970. Museum Kampa představí její kresby a grafické listy z českého i norského období.
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé, která se uskuteční ve čtvrtek 11. 4. 2024 od 18 hodin. V rámci vernisáže budeme křtít novou publikaci "Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka" jeho manželky a významné sochařky Hedviky Zaorálkové, kterou jsme vydali ve spolupráci s Muzeem literatury. Úryvek z knihy přečte herec a umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička. Výstava je věnovaná významné roztocké osobnosti Jaroslava Zaorálka a jeho různorodé a bohaté činnosti. Připomene dlouholetou spolupráci překladatele s nakladateli Josefem Florianem a Rudolfem Škeříkem. Vystaveny budou knihy, korespondence, díla ilustrátorů i osobní předměty ze sbírek muzea a dalších institucí.
Venkovní expozice Salonu dřevostaveb s výstavou předních českých, slovenských i zahraničních realizací se uskuteční po dobu jednoho měsíce v srdci Prahy – na piazzetě Národního divadla (náměstí Václava Havla). Výstava je zároveň koncipovaná jako atraktivní dřevěná instalace monumentálního měřítka, jež kromě architektonického rámce výstavy ozvláštní veřejný prostor a nabídne kolemjdoucím relaxační zónu s posezením uvnitř dřevostavby v českém lese.
Nikaragujští umělci Alejandro Dela Guliera a Elyla zkoumají téma exilového umění a svobody slova v rámci queer tematiky. Kurátorka: Tamara Moyzes. Vstup: zdarma.
Německý Telekom je donátorem rozsáhlé sbírky východoevropského umění vzniklého během posledních dvou dekád. Sbírka byla založena v roce 2010 a sídlí v Bonnu.Také GHMP se za posledních deset let podařilo shromáždit poměrně rozsáhlý soubor současného umění od devadesátých let k dnešku. Oproti původnímu návrhu ze strany Nathalie Hoyos a Rainalda Schumachera, kurátorů sbírky, abychom vystavili výběr z této pozoruhodné kolekce, jsme se po vzájemných rozpravách rozhodli pro aktivnější spolupráci mezi našimi institucemi. V připravovaném projektu přinášíme srovnání obou sběratelských přístupů a pokoušíme se konfrontovat autory a jejich témata z naší i jejich strany. Pozornost obracíme také na to, co jedna i druhá instituce reflektují či sledují ve své sbírkotvorné strategii. Kurátorský tým GHMP, Nathalie Hoyos, Rainald Schumacher
Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Kdyby nebylo je název druhé výstavy celoročního projektu galerie arto.to. Po výstavě věnované nejmladší generaci studentů AVU rozvíjí téma vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a silný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, fotografkou Libuší Jarcovjákovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Národní galerie Praha představuje výstavu, která otevírá téma bruslení a hokeje ve výtvarném umění. Od bruslení na zamrzlých kanálech, jezerech a řekách v Holandsku 17. a 18. století se tato společenská zábava přesunula i do českých krajin a do Prahy, a stala se běžnou součástí zimy pro všechny vrstvy obyvatel. V počátku 20. století se už začal hrát skutečný hokej, začaly se stavět první zimní stadiony a tento sport začal být vnímán jako součást národní identity. A postupně si našel své místo i jako téma v umění, pro některé výtvarníky se stal i volným polem pro výtvarné experimenty. Výstava představí řadu zajímavých děl ze soukromých i institucionálních sbírek, ale i díla současných umělců, z nichž některá vznikla přímo k příležitosti tohoto hokejového mistrovství.
Kunsthalle Praha uvádí první sólovou prezentaci díla amerického umělce Johna Sanborna v České republice pod názvem Notes on Us (Poznámky o nás). Sanbornovo dílo se v 70. a 80. letech dvacátého století řadilo k experimentálnímu videoartu. Později tento audiovizuální tvůrce stál u rozkvětu videoklipové estetiky MTV a u rozmachu současného fenoménu digitálního umění v Hollywoodu. Návštěvnictvo galerie uvidí monumentální devítikanálovou videoinstalaci V+M z roku 2015, která pochází ze sbírky Kunsthalle Praha a tematicky staví na antickém příběhu Venuše s Martem. Dílo V+M společně s prezentovanou sérií čtyř digitálních portrétů Mythic Status (2015–2016) zkoumá nejenom témata lásky, sebelásky a otevřené genderové identity. Do velkoformátových projekcí se návštěvnictvo ponoří po celém obvodu Galerie 3.
O volnočasové aktivitě, propojené s výtvarnými pracemi. „…Každý po práci něco dělá, či má své starosti a úkoly. Já maluju. Používám výtvarné médium jako dveře, či okno do světa mích vnitřních démonů a oblud. Po vytvoření takové obludy obklopené barvami ze mě spadne kousek takového démona, ovšem i s kouskem mě. Použitá technika je olej a akryl na plátně, desce nebo kartonu. Rámy sbírám na ulici.“
Začátkem dubna spouští DEPO2015 novou autorskou rodinnou interaktivní expozici Cesta kolem světa, která přináší unikátní koncept světelné zážitkové výstavy kombinované s prvky únikových her. Příběh expozice odkazuje na slavný román Julese Verna. Návštěvníci se na startu výpravy ocitnou v prostoru před obrovským kufrem. Jakmile do něj vstoupí, přesunou se v čase do začátku 20. století a ocitnou se v anglickém pánském klubu, kde budou vyzváni k sázce vykonat cestu kolem světa v šibeničním termínu. Návštěvníci přitom musí projít devíti působivě zpracovanými prostředími symbolizujícími různá místa celého světa. V každém z prostředí musí vyřešit zapeklitý úkol, aby získali indicii do svého pasu a mohli pokračovat v cestě dál. Při jejich plnění si užijí nejen dobrodružství, ale i zábavu. Jen ten nejprotřelejší hráč dokáže včas objet celou planetu a správně vyluštit všechny úkoly: na velkoplošné projekci rozehnat holuby z náměstí sv. Marka, vyvolat džina z lampy, uhádnout hádanku sfingy, porazit v tanci africké domorodce na obřím kinectu, rozeznít bubny v indickém chrámu, probudit ledního medvěda, dobýt severní pól a mnoho dalších. Jen ti nejlepší hráči na konci zvládnou získat poklad samotného Philease Fogga.
Výstava reprezentující převážně aktuální dílo malíře a sochaře Jaroslava Róny, které rozvíjí základní tvarosloví, motivy a tvůrčí koncepty jeho velmi dobře rozpoznatelného a charakteristického uměleckého výrazu a rukopisu.
Výstava BĚŽ S TIM ZA ROH je shrnutím abstraktních prací, jež vznikly v posledních třech letech. Jedná se o díla, na kterých se podílelo více autorů. Většina z nich byla zhotovena během výtvarných sešlostí v DEPO2015. Tyto „seance“ integrovaly výtvarníky z rozdílných ateliérů Sutnarky do jednoho kooperujícího týmu. Charakteristickými prvky výsledných prací jsou přehlcenost, hravost, spontaneita a dekadence. Výtvarnými prostředky se stává široká škála materiálů, při jejichž použití není nic zakázáno. Ba naopak, otevírá se možnost pro jakýkoliv experiment. Vernisáž proběhne 3. 5. v 18:00
Výtvarná práce malíře, řezbáře, ilustrátora a grafika Ladislava Sýkory je svázána s hlubokou vnitřní potřebou sebevyjádření. Je prodchnutá imaginací, dochucená poezií a službou umění. Tak, jak to kdysi definoval Karel Čapek: „To, co děláš, dělej z lásky k věci.“ Sýkora tímto jednoduchým způsobem míří k nějakému cíli nikoli proto, že cosi za horizontem se stalo jeho programem, ale protože musí. Vernisáž proběhne 1.5. od 18:00 v prostorách Truhlárny.
Centrum současného umění EPO1 uvádí výstavu Jízda, která se zaměřuje na ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka. V bývalé elektrárně se představí tvorba více než čtyř desítek umělců několika generací. Těžištěm monumentálně pojaté expozice jsou díla sochařů a sochařek (Jakub Flejšar, Karel Nepraš, Zdeněk Němeček, Paulina Skavová, Čestmír Suška, Vratislav Karel Novák) a tvůrců instalací (Jiří Černický, Jiří David, Krištof Kintera, Filip a Lukáš Houdkovi, Jan Stolín) v turbínové hale. Mezi malíři a malířkami najdeme například Alenu Anderlovou, Františka Mertla ve světě známého jako FRANTA, Ondřeje Kohouta, Michaela Rittsteina, Petra Písaříka, Natálii Roučkovou, Karla Štědrého, Jakuba Špaňhela nebo Lubomíra Typlta.
Kolektivní výstava v hlavní galerii MeetFactory představuje celkem deset autorů a autorek, jejichž společným přístupem je tvůrčí balanc na hraně mezi volným uměním a designem. Jejich práce vyrůstají z užitých objektů, avšak jsou veskrze pojaty jako náročné tvarové a materiálové experimenty, kterými posouvají (a překračují) hranice designových objektů až do oblasti volného umění. Tato díla jsou proto spíše složitými sochařskými plastikami, které svým povrchem jako mimikry maskují svou původní užitou funkci. Francouzská umělkyně Audrey Large tento způsob tvorby definuje takto: „Přemýšlím o digitálních obrazech jako o hmotě, s níž pracuji, abych vytvořila objekty, nikoliv s primárním účelem funkčnosti, ale spíše pod záminkou blízkosti s divákem, abych zpochybnila jeho vnímání materiálnosti. Toto zpochybňování materiálů vyžaduje přehodnocení nástrojů, jimiž se s nimi manipuluje; zpochybňuje tedy status designéra, jehož úlohou je orientovat se ve 2D obrazech, 3D souborech, pohyblivých obrazech a objektech. V tomto kontextu mnou hýbe otázka povrchu a jeho potenciálu být fiktivní a nejednoznačnou substancí, na níž se může nacházet realita i hyperrealita.” Tadeáš Podracký využívá materiálovou dekonstrukci užitých forem až k sochařskému vyjádření; David Střeleček, podobně jako Johana Hnízdilová, hybridním způsobem kombinují tradiční keramiku s eko a solarpunkovými konceptuálními přístupy; Anna Jožová své skleněné objekty zasazuje do varovně antropocénních kontextů a Tereza Vinklárková vytváří tzv. „soft sculptures”, které široce kombinují užitou i terapeutickou funkci. Součástí výstavy budou také textilní a proplétané objekty letošní laureátky ceny Jindřicha Chalupeckého Judity Levitnerové, paravány Romana Štětiny či uměleckého dua Julia Gryboś & Barbora Zentková.
Alex Selmeci & Tomáš Kocka Jusko jsou slovenská umělecká dvojice, aktuálně žijící v Praze. Vytváří komplexní intermediální instalace a prostředí, které balancují na pomezí volného umění, designu a architektury. Při vytváření objektů často pracují s konkrétním obrazem či metaforou, obvykle je vstupním bodem nástroj („tool”) a jeho využití v určité situaci („motive”). Samostatná výstava v Galerii Kostka je tematickým ekvivalentem ke kolektivní výstavě ve velké galerii MeetFactory. Autoři pojímají výstavu jako náhled, nebo volnou kompozici aktuálních děl a objektů, bez cíle jakéhokoliv rozuzlení. Představují především nové objekty ze série Stĺpy a veže, které navazují na exteriérové dílo Kukaň (2023) inspirované architekturou ptactva, vzájemně se ovlivňujícím lidským a zvířecím stavěním a jeho přestupováním. Důležitý je zde motiv závětrné strany, jakési bezpečné plochy pro stavbu, růst, ukotvení, vpletení nebo dočasné přečkání. Ve vztahu s objekty jsou v prostoru rozmístěny menší série užitých předmětu, které spoluutváří světelné, zvukové a prostorové podmínky galerie.
19:30h
23. ročník Mezinárodního festivalu animovaných filmů Anifilm proběhne v Liberci ve dnech 7. až 12. května a nabídne jako vždy bohatý a pestrý program. Letos se na něm vedle velkého soutěžního programu, který přitahuje největší divácký zájem, představí téma vlivu výtvarného umění v animovaném filmu. Dále se zaměří na filmy vytvořené pomocí voděných loutek. Anifilm ocení a řadou filmů připomene nesmazatelný vliv dramaturga, scenáristy a pedagoga Jiřího Kubíčka. Uznávané porotkyně a porotci festivalu představí svou tvorbu, chybět mezi nimi nebudou ani režisér Hugh Welchman nominovaný na Oscara i na Zlatý glóbus, Milorad Krstić známý svým snímkem Sběratel Ruben Brandt nebo Emma De Swaef, která ráda tvoří filmy pomocí vlny, plstě a textilu a i díky tomu získala ocenění Cartoon d’Or a nominaci na cenu César. Děti i jejich rodiče čeká pořádná dávka filmů a zábavy především ve filmovém programu Animo, ale i v dílnách animace či dabingovém a ruchovém studiu. A téměř každý den zakončí tradiční půlnoční dávka filmů děsivých i lechtivých. Od záplavy filmů si pak diváci můžou oddychnout například na výstavě Za hranice animace: Voděná loutka v českém filmu v libereckém Severočeském muzeu.
Slavíme jaro a začátek nové sezóny. V okolí Studia ALTA rozjíždíme tři dny plné květů, medu a dřeva. Zavři oči a poslouchej. Už to bzučí, co? Pomalu sbírej květy do herbáře na nový rok. Zatanči si s křovím. Třeseš se jak osika! Tak už si s námi zase sedni k ohni. Vůně dřeva, teplo ohně a slunce a třeba i krátká jarní bouřka. Nová sezóna v Libni je tu! Tři dny plné tance, poznání a rozjímání. Z toho jeden státní svátek. Zastav se, zastav se u nás.
DAVID,MAINER,TITLOVÁ,ŽÁČEK a další
Nejnovější výstava fotografa Vojtěcha Vlka tematizuje fenomén masky v současné hudbě. Kolekce velkoformátových černobílých i barevných fotografií mapuje sólové interprety, ale i skupiny (převážně z české scény), které zvolily částečné či úplné zakrytí svých obličejů při vystoupení.
20:00 Čtyřčlenná alt-rock/shoegaze kapela s kořeny v progresivní rockové hudbě. Zkrátka parta čtyř feláku která se rozhodla ''obohatit'' svět o novou multižánrovou pecku s názvem Overrated Youth!
19:30h
16:00/KINO ZA ŠKOLOU – Laputa: Nebeský zámek (dabing) 18:00/NOVINKA – Občanská válka 20:00/ČESKÝ FILM – Tady Havel, slyšíte mě?
18:00 Panelová diskuze zaměřená na problematiku sexuálního násilí a rekodifikaci trestného činu znásilnění, která je nyní ve fázi legislativní procesu. Vstup: zdarma.
Veteran Car Club Praha a Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy srdečně zvou všechny milovníky historických vozidel a doby minulé na 45. ročník výstavy Soutěž elegance historických vozidel.
19:00 RANT je pravidelný podcast revue Prostor s údernými, vypointovanými a autentickými výpověďmi na témata, které vás štvou. Přijďte si poslechnout příjemně nas*ané lidi naživo!
18:00 Je třeba spočinout. Zůstat chvíli na místě. Kde ještě před chvílí hořel oheň, je nyní klid. Těla jsou vyčerpaná, čas se zpomalil. Konečně odpočinek. Ale jak dlouho se to dá vydržet? V představení Tremula se na jevišti poprvé potkaly artistka Eliška Brtnická a tanečnice Martina Hajdyla, místo ní se v pohybovém materiálu tentokrát představí tanečnice Markéta Vacovská. Společně s režisérkou Janou Stárkovou hledají průniky svých uměleckých přístupů v čisté fyzikalitě, kterou dále rozvíjejí ve spolupráci s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou a vizuálním umělcem Pavlem Havrdou. Během představení nabízíme bezplatné hlídání dětí. Je pro nás důležité, aby se v publiku setkávali lidé s různorodou životní zkušeností a víme, že pro rodiče malých dětí je přístup k živé kultuře často komplikovaný. V rámci programu Parent-Friendly Culture se snažíme alespoň částečně probourávat různorodé bariéry, které mezi sebou ve společnosti máme, umožnit rodičům nerušený divadelní zážitek a přímou účast na kulturním dění.
V 18:30 a 21:00 se v Praze uskuteční koncert Slavy Komissarenka, kde proběhne natáčení stand-upu a pořadu "Děkuji, to je všechno".
20:00 Moody dorm–room rock dnes už ne tolik tajemné londýnské kapely bar italia se po roce vrací do smíchovské továrny. <3 Za uplynulý rok stihlo charismatické trio ve složení Jezmi Tarik Fehmi a Sam Fenton (kteří společně hrají jako Double Virgo) s Ninou Cristante vydat hned dvě skvělé desky. Narozdíl od jejich prvních společných nahrávek, za nimiž stojí enigmatický label World Music Deana Blunta, vyšla obě loňská alba (Tracey Denim a The Twits) u newyorského indie powerhousu Matador. To nejnovější, The Twits, se zrodilo v průběhu osmi letních týdnů v izolaci domácího studia na Mallorce a stalo se další kapitolou v příběhu kapely, jejíž zamlžený lo–fi zvuk, v němž jdou slyšet ozvěny The Cure, Slowdive nebo Pavement, uhranul celou alternativní hudební scénu.
Na milovníky dobrého jídla čeká v květnu v DEPO2015 pestrá ochutnávka zajímavostí, známých z pouličních občerstvení z celého světa. Nechybí mezinárodní ani česká kuchyně, sladké dobroty, masové pochoutky i vegetariánská strava. Na své si přijdou milovníci dobrého vína i piva, servíruje se voňavá káva, dle sezóny také horké či studené mošty, domácí limonády a jiné nápoje.
21 h - Laco Deczi & New York Celula (fusion)
18:00 Swingové středky, to jsou pravidelné tančírny. Obvykle na reprodukovanou hudbu, ze začátku pouštíme pomalejší skladby vhodné na lindy hop, později se na playlistu vyskytují i rychlejší skladby na zatančení si tanců jako charleston, shag, balboa či boogie.
19:30h
19h
Pravidelná DNB středa, tentokrát pod taktovkou DJ Switch a jeho hostů. Start v 17:00 na Storm Street, od 22:00 pokračování v Backstagi. Vstup pro členy soukr. Klubu Backstage ZDARMA
20:00 Autorská hra Oči v sloup volně navazuje na dřívější inscenaci téhož týmu Skončí to ústa a rozhlasovou Hru na uši. Podstatou trilogie je hra s vnímáním, jak naznačují orgány jednotlivých smyslů, obsažené v názvech. Titul Oči v sloup napovídá, že tentokrát je ve středu pozornosti zrak, pohled, tvář lidí pozorujících i pozorovaných. Herní principy se střídají a proměňují tak, aby divák pokud možno nezapomínal sám na sebe a svoje prožívání.
10:00 Céčko: Nerozlučná dvojka 10:15 Fantastická parta 10:50 Jak zachránit draka 11:40 Céčko: Zóna zájmu 12:00 Zásah štěstím 12:50 Duna: Část druhá 13:45 Céčko: Chlapec a volavka (Český dabing) 14:00 Papežův zákon 16:00 Ptáci stěhováci 16:10 Céčko: Ohňostroje 16:30 Sloní muž / The Elephant Man (English friendly) 18:00 Dokonalé dny 18:50 Céčko: Chlast 19:00 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 20:30 Chudáčci / Poor Things (English friendly) 20:45 Kaskadér / The Fall Guy (English friendly) 21:00 Céčko: Bastard
19:30 - Gurmánská oslava improvizace, divadla a dekadence.
19:00 - Oslava 15. narozenin souboru.
22:00 - nová akce Dje Jakobeena a jeho hostů ve stylu fusion
20:00 mystifikační diskuzní pořad Anatalol Svahilec, Dr. Filipitch
20:00 mystifikační diskuzní pořad Anatalol Svahilec, Dr. Filipitch
22:00 - nová akce Dje Jakobeena a jeho hostů ve stylu fusion
19:30 - Gurmánská oslava improvizace, divadla a dekadence.
20:30 hod. - WHIPLASH - americký hudební film
14:00 Daaaaaalí! 16:30 Rivalové 19:00 Stovky bobrů - předpremiéra 21:30 Kaskadér
20:00 Autorská hra Oči v sloup volně navazuje na dřívější inscenaci téhož týmu Skončí to ústa a rozhlasovou Hru na uši. Podstatou trilogie je hra s vnímáním, jak naznačují orgány jednotlivých smyslů, obsažené v názvech. Titul Oči v sloup napovídá, že tentokrát je ve středu pozornosti zrak, pohled, tvář lidí pozorujících i pozorovaných. Herní principy se střídají a proměňují tak, aby divák pokud možno nezapomínal sám na sebe a svoje prožívání.
Výstava obrazů a objektů kostýmní a scénické výtvarnice a malířky. Navrhuje kostýmy, masky, loutky, objekty i scénické výpravy pro divadlo, film i televizi. Příležitostně se věnuje pořádání para divadelních módních přehlídek, happeningů a společenských eventů i realizacím v architektuře a výstavnictví. Uspořádala několik samostatných výstav volné tvorby z oboru malby, řezby, grafiky a ilustrace a zúčastnila se také množství kolektivních výstavy v oboru kostýmního a scénického výtvarnictví. Průběžně spolupracuje s předními divadelními i filmovými režiséry a většinou českých i moravských divadel, stejně jako filmových produkcí.
19:00 - Oslava 15. narozenin souboru.
Výstava je společným prostředím, které spolu obě autorky vytváří za účelem péče o drobné vzpomínky a každodenní činnosti. Vyznačuje se účelnou obyčejností, přiznaným sentimentem a suprematisticky čistou barevností.
10:00 Céčko: Nerozlučná dvojka 10:15 Fantastická parta 10:50 Jak zachránit draka 11:40 Céčko: Zóna zájmu 12:00 Zásah štěstím 12:50 Duna: Část druhá 13:45 Céčko: Chlapec a volavka (Český dabing) 14:00 Papežův zákon 16:00 Ptáci stěhováci 16:10 Céčko: Ohňostroje 16:30 Sloní muž / The Elephant Man (English friendly) 18:00 Dokonalé dny 18:50 Céčko: Chlast 19:00 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 20:30 Chudáčci / Poor Things (English friendly) 20:45 Kaskadér / The Fall Guy (English friendly) 21:00 Céčko: Bastard