Interpretace tématu moci, bezmoci a nemoci v podání etablovaných a art brut umělců
Lukáš Rais je představitel generace českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila na začátku jednadvacátého století. Během krátké doby se mu podařilo vybudovat vynikající renomé a svébytné postavení. Tvorba Lukáše Raise se vyznačuje neobyčejnou monumentalitou, důmyslnou kompozicí, tvarovou kompaktností a zároveň rafinovaností. Do organických soch z nerezové oceli je vtělena harmonie a plasticta, vnímáme v nich zvláštní souzvuk tíhy a lehkosti, měkkosti a tvrdosti, tedy zdánlivě protichůdných jevů. Vyvolávají v nás zvědavost, chceme se k nim přiblížit, abychom je prozkoumali, ale stejně tak dodávají pocit bezpečí. Když do nich pohlédneme, zjistíme, že nás zrcadlí. Najednou jsme jejich součástí, jsme jimi pohlceni jako veškeré okolí. Propojují světy a září ve své mohutnosti jako neobyčejná tělesa plná emocí. Podstatné také je, že jsou na první pohled jasně zařaditelné, rozpoznatelné. Je to známka toho, že sochař si vybudoval vlastní svět, což je jednou z určujících podmínek, chce-li umělec vybočit z řady. Ani na nich nemusí být podpis a stejně víme, kdo byl u jejich zrodu. Díla Lukáše Raise jsou jako stvořena do veřejného prostoru, do měst, parků, do nejrůznějších prostředí. Stávají se součástí architektury, pomáhající ji rozvíjet a obohacovat. Místu samotnému, do něhož jsou zasazeny, dodávají energii a posilují jeho genia loci. Představují orientační body, díky nimž si lidé postupně osvojují danou lokalitu: novodobé totemy. Jsou vesměs přijímána pozitivně, dělají radost. Přitahují pozornost, aniž by přitom byly prvoplánovými atrakcemi a jakkoliv se chtěly podbízet. To je vzácný úkaz. Mají v sobě totiž zakódováno něco archetypálního, něco, co je blízké i lidem, kteří jinak současné umění, zvláště pak abstraktně zaměřené, nevyhledávají. Především jsou však krásné.
Výstava připravená speciálně pro nově zrekonstruované prostory zámku Vimperk představuje autorčiny nejnovější obrazy věnované tématům pomíjivosti, nestálosti a hledání lidskosti. Barbora Chlastáková je symbolicky vztahuje k šumavské krajině a k tomu, jak ji ve svých povídkách zachytil spisovatel Karel Klostermann. Ačkoliv její díla vznikala nezávisle na Klostermannově knize V ráji šumavském, zpětně aktualizuje prostřednictvím média malby základní významy této klasiky české literatury závěru 19. století a vede s ní napínavý dialog. Sleduje totiž podobná témata, v nichž se melodramatická krajina Šumavy se všemi svými barevnými proměnami, zvířecími i lidskými obyvateli a živly stává důležitým aktérem.
Komorní výstava představuje stěžejní Bílkovy práce, inspirované Březinovými básněmi a prózou. Díla ze sbírky Galerie hlavního města Prahy doplňují zápůjčky z Muzea Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou a z významné sbírky soukromého pražského sběratele.
Pražská vila Františka Bílka (1872–1941) vznikla podle umělcova vlastního projektu v letech 1910–1911 v rámci zástavby hradčanských barokních bastionů. Bílek si úmyslně vybral největší a pohledově exponovanou parcelu, do jejíhož středu umístil své velkolepé obydlí evokující starověký chrám. Přestože se jedná o jeden z prvních tuzemských ro-dinných domů s plochou střechou, odráží jeho zevnějšek především Bílkovo hluboké náboženské založení. Jižní část Bílkovy vily obsahuje vysoký ateliér, zatímco v severní polovině se nacházel dvoupodlažní byt umělcovy rodiny. Autentickou atmosféru osobitých interiérů dotvářejí kromě originálního nábytku četné symbolicky koncipované detaily, které Bílek navrho-val a vytvářel v široké škále materiálů (kámen, štuk, dřevo, kov). V někdejší prostorné dílně jsou vystavena monumentální sochařská díla a figurální kompozice charakteristické svými organickými formami, výraznými siluetami a patetickými gesty. Nejpůsobivějšími jsou Bílkovy práce ve dřevě – materiálu, který jeho naturelu nejvíce konvenoval. Pozo-ruhodnou je rovněž umělcova grafická a keramická tvorba doplňující sochařská díla rozmístěná v prostorách rodinné jídelny, Bílkovy pracovny a v dalších místnostech, v nichž je tematicky prezentována umělcova raná tvorba, pomníkové návrhy a podobiz-ny
Opětovný návrat k folkloru a s ním spojené folklorismy se v umění objevují dlouhodobě. Nechybí ani v dílech současných umělců. Galerie Roudnice vybrala více než tři desítky autorek a autorů z České republiky i zahraničí, aby představila jejich díla z posledních patnácti let, která se vztahují k tradici, ať už formou instalace, videa, malby, sochy, objektu, fotografie či výšivky.
Výstava v Bílkově domě v Chýnově představuje především umělcova díla s husitskou tématikou (včetně modelu Husova pomníku v Táboře) a reliéfy z druhé poloviny jeho tvůrčího období. Další exponáty připomínají sochařovo přátelství s významnými českými básníky Juliem Zeyerem a Otokarem Březinou a spolupráci s chýnovskými hrnčíři. Atmosféru obytných interiérů dotváří Bílkem navrhovaný nábytek.
Výstava Práce pro veřejný prostor ve Studiu Bubec sleduje okruh méně známých prací sester Válových, které mohly díky úzkému generačnímu a profesnímu spojení se členy skupiny Trasa vytvářet návrhy a následně i realizovat díla ve veřejném prostoru – mozaiky, malby, reliéfy a skleněné výplně.
Udržitelnost je v tomto případě vnímána nejen z pozice koncepce stavby, ale neméně důležitého aspektu – vlivu masivního turistického ruchu na přírodní bohatství. Komplexní zvládnutí tohoto problému (tedy od detailní přípravy soutěží za účasti expertů z mnoha oblastí přes vymezení pouze určitých tras až po jejich estetické vyznění a údržbu) spolu s vnímáním kvality krajiny a důrazem na ekologickou stopu je příkladem dobré praxe a výjimečné architektury v extrémních podmínkách. Na výstavě budou zastoupeny projekty od renomovaných ateliérů a architektů jako Bjarke Ingels Group, Dorte Mandrup, Einar Jarmund, Jan Olav Jensen a Børre Skodvin, Peter Zumthor, Sami Rintala a Dagur Eggertsson, Snøhetta, Steven Holl nebo White Arkitekter.
Trafo Gallery připravila samostatnou výstavu fotografa Tono Stana, který se ve svém aktuálním projektu věnuje i technice malby, nicméně v neobvykle nepřímé rovině. Namaloval totiž prostřednictvím své modelky cyklus abstraktních kaligrafických obrazů a výsledky jejich akce, včetně foto a videodokumentace celého projektu můžete nyní vidět na vlastní oči.
Výstavní projekt BURN BABY BURN, kurátorsky vedený Veronikou Holcovou, představuje v exteriérech Uhelného mlýna smaltové obrazy vybraných čtyř autorů – Josefa Bolfa, Veroniky Holcové, Pavly Malinové a Jana Vytisky. Současně probíhá i interiérová instalace ateliérových obrazů a kreseb tvůrců z období let 2015–2022. Výstava vytváří živý dialog umění s místem a jeho geniem loci a zároveň pomyslně propojuje dva české průmyslové brownfieldy, jež se postupně konvertují do nové funkčnosti. Kurátorka výstavu koncipovala také jako mezigenerační výměnu dvou párů autorů, spolužáků ze studií, které spojuje linie kontinuálně rozvíjeného, velmi osobitého a vzájemně si kontrastujícího přístupu k figurativní malbě.
Vybraní umělci: ARGIŠT ALAVERDYAN, KATERYNA BERLOVA, MASHA KOVTUN, MATYÁŠ MALÁČ, ALINA YAKUBENKO, ALEŠ ZAPLETAL. Kurátor výstavy a 9. Sympozia Litomyšl JIŘÍ PTÁČEK.
Výstava známé české výtvarnice a malířky Emmy Srncové k oslavě jejích 80. narozenin. Své dílo vystavovala na mnohých místech světa a na svém kontě má na 170 výstav.
ÚT–ČT 14:00–20:00, PÁ–NE 14:00–18:00 Čím je médium textilu tak fascinující? Třetí a poslední dějství celoročního výstavního cyklu v Pragovka Gallery nazvané Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle mapuje aktuální tendence týkající se textilních principů a technik a zasazuje je do kontextu současného umění. Vystavující umělci a umělkyně: Veronika Šrek Bromová, Petra Čížková, Viktor Fuček, Julia Gryboś a Barbora Zentková, Eliška Hanuš a Haštal Hapka, Vendula Chalánková, Petra Janda, Pille-Riin Jaik a Nazira Karimi, ka3ka3, Maud Kotasová, Tomas Kotík a Daniel Vlček, Judita Levitnerová, Petr Lysáček, Kristýna Manchart, Martina Nosková, Lucie Nováčková, Martin Pondělíček, Pavel Příkaský, Eva Rotreklová, Tomáš Samek, Beáta Spáčilová, Dominik Styk, Jakub Tajovský, Ondřej Trnka Kurátorky: Lucie Nováčková, Tereza Nováková, Petra Janda, Martina Fridrichová
ÚT–ČT 14:00–20:00, PÁ–NE 14:00–18:00 V galerii The White Room na Pragovce kurátorka Jagna Domżalska spojila do projektu Urge tři samostatné výstavy. Výstava Agnieszky Grodzińské nazvaná Headquaters. The Act of Factocracy and Co-Desires analyzuje, jak se člověk vyrovnává s tím, že je umístěn v prostorách, kde jsou lidé seskupeni a kde se od nich očekává, že budou fungovat v určitém systému, jako jsou úřady, školy, nemocnice. Lovers of Leftovers je skupinová výstava o neustálé potřebě hledat krásu. Vasil Artamonov, Piotr Bosacki, Jan Domicz, Julie Chovin, Alex a John Gailla, Agnieszka Grodzińska a Miłosz Rygiel-Sańko vytvářejí sofistikované objekty z opuštěných materiálů s určitou posedlostí nebo nutkáním, přesto se zdá, že ve způsobu, jakým s nimi zacházejí, je něha. Babycraver uměleckého dua "Dublet" (Przemysław Piniak a Agnieszka Grodzińska) je multidisciplinární projekt, který spekuluje o narození dítěte neobvyklým potenciálním rodičům – dvěma přátelům, kteří netvoří pár: gayovi a heterosexuální ženě. Výstava se dotýká otázek jako je zpochybňování instinktů, nedostatek bezpečí či ochrany v konzervativním Polsku a také stereotypu, kdy je matka vnímaná jako měkká a milující, zatímco rolí otce je být ve výchově tvrdý a náročný.
Umělecká praxe jako řada spoluprací, které se prolínají a spojují do souboru souběžně rezonujících hlasů, občas si pohrávajících s disonancí. Aleksandra Vajd, Hynek Alt, Anetta Mona Chisa, Jen Kratochvil a Adéla Svobodová spolupracují již několik let, přičemž se jejich vzdálenost či blízkost zvětšuje a zmenšuje. Ich/ Du, jejich společná - nezaměňovat s kolektivem, nic takového nejsou - výstava zkoumá režimy partnerství bez vymezených oběžných drah.
vystavující: Anežka Hošková, Lucie Mičíková, Pavel Příkaský
Již 11. ročník projektu k prodloužení turistické sezóny. Po celý rok může vandrovník získávat čtyři razítka s připsáním data návštěvy na sběratelský 4pohled, který se nakonec stane výherním losem. Na ukončení projektu návštěvníci zamávají z ochozu věže do všech světových stran. Záměrem tohoto výstupu je vytvoření nové české tradice, aby Češi v tento státní svátek kdekoliv na světě vystoupali s českou vlajkou na některou věž či rozhlednu. S vlastním foto snímkem je možné též soutěžit.
Festival m3, Landscape festival, Hlavní město Praha a Galerie hlavního města Prahy spojili své síly, aby sdíleli své zkušenosti s realizací uměleckých intervencí a oživováním opomíjených míst. Výsledkem je evropský festival Parallels, který přispěje do společné diskuse o úloze současného umění ve veřejném prostoru. Festival Parallels proběhne v pěti evropských městech, a propojí tak Prahu s Bratislavou, Vídní, Berlínem, Bruselem a Lodží. Festival má několik rovin a jednou z nich jsou vlaky a nádraží. Z Prahy do Bratislavy, z Bratislavy do Vídně, z Vídně do Prahy a do/z Berlína jsme proto připravili zážitkové vlaky. Jedná se o umělecké intervence pro jedoucí publikum a experimentální zvukové jízdy. Cílem není pouze přesun z místa na místo, samotná cesta je cíl, prostředek k poznávání s akcentem na udržitelné cestování. To vše s dobrou kávou v jídelním voze, o který se bude starat kavárna mamacoffee. Praha → Bratislava | 30. 9., Bratislava → Vídeň | 6. 10., Vídeň → Praha | 9. 10., Praha → Berlín | 19. 10., Berlín → Praha | 23.10., Brusel | 27.10.–6. 11.
| Rudolf Samohejl a Kevin Senant zkoumají prostřednictvím svých studií a rezidenčních pobytů tajemství digitálního světa. Oba umělci nás uvedou do reflexe zamýšlející se nad společností a předloží dva pohledy vnímání virtuálního světa, zrcadla odrážejícího naše vlastní životy. Projekt francouzského umělce Kevina Senanta zpochybňuje, prostřednictvím příběhu virtuální postavy Gillese Wellse, hranice mezi reálným světem a tvůrčí představivostí. Stejně jako Rudolf využívá rozličná média, v nichž se mísí digitální umění a prostorové instalace. |
Platforma Vizuální smog v Plzni ve spolupráci se spolkem Pěstuj prostor po více jak roce přichází s další fotografickou výstavou, která opět mapuje vizuální smog v Plzni. Ten degraduje městský veřejný prostor a právě výstava má za cíl poukázat jakým způsobem jej "znečišťuje". Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a udělat si názor na vizuální smog ve městě. Výstava fotografií bude k vidění v otevírací době kavárny do 16. 12.
Fotografický projekt Posedy je dokumentárním souborem, který zachycuje pohledy na tyto "architektonické" stavby a jejich přilehlé okolí, kde jsou umístěny. Hledání a pozorování posedů v krajině. Volně nalezené, zkoumání jejich vzhledu, konstrukce, velikosti či materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Ukázka lidské vynalézavosti, z čeho všeho jde posed vyrobit, kde všude může být umístěn. Posedy slouží myslivcům pro pozorování a lov zvěře v lesích, na loukách a polích.
Výstava artefaktů tvorby loutkových animovaných filmů Ondřeje Brýny
Fotografka, malířka a tanečnice představí vůbec poprvé svou výstavu fotografií kombinovanou s intuitivní kresbou v galerii Rock Café. Mystično a spiritualita doprovází veškerou tvorbu Lucie - od obrazů, přes řeč těla promítnutou do tance až po její nové fotografie. Její díla jsou silně inspirována hudbou, a to především etnickou a world music, které se věnuje i jako profesionální tanečnice.
Autorská výstava česko-kanadského architekta, urbanisty, designéra, lektora a publicisty doprovázená publikací navazující na předchozí kritická období jeho práce na dvou kontinentech.
Výstava reflektuje spojení výtvarného umění s uměním pohybovým. Kde autorka je schopna zaznamenat veškeré nástrahy a útrapy světa malbou propojenou s krátkými texty. Jde o vyjádření reality a autorčina života, tak trochu jiným způsobem.
OTEVŘENO PO + ST-NE, ÚT - zavřeno. Rozsáhlá retrospektivní výstava českému publiku vůbec poprvé odhalí umělcův komplexní analogový vesmír obývaný obrazy z vinylů a starých magnetických pásek, z nichž dýchá melancholie kapel, jakými jsou např. kultovní The Cure. Chybět nebudou ani monumentální instalace v podobě černé opony ze starých VHS pásek či nadrozměrné šachové figury.
Fotograf John Wehrheim se ocitl v pravý čas na pravém místě. V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny stíhaní za potulku, za které nabídl nejprve kauci, a posléze je pozval na svůj havajský pozemek bratr Elizabeth Taylorové Howard. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu. Ti všichni bydleli v domech na stromech a samozásobovali se potravinami. V roce 1977 se místní vláda rozhodla zlikvidovat tuto utopickou vesnici a realizovat na jejím místě veřejný park. Místní policie zapálila chatrné stavby a jejich 120 obyvatel muselo čelit novým životním podmínkám. John Wehrheim zachytil v sedmdesátých letech jejich život na více než stovce výjimečných snímků. O čtyři dekády později vznikla kniha a také film, který byl v roce 2019 aktualizován o výpovědi tehdejších obyvatel tohoto vysněného ráje. Výstava přináší kompletní soubor Wehrheimových fotografií a také dokumentární film na stejné téma, které v současné situaci může být dvakrát aktuálnější než před pandemií. Lidé zde utvořili soudržnou komunitu, aniž by byli sešněrováni oficiálními regulemi, a vedli pro nás velice inspirativní úsporný životní styl.
Největší zahraniční hvězda Signal Festivalu, digitální umělec Refik Anadol, představí své unikátní dílo v Centru architektury a městského plánování. Umělec a průkopník v oblasti umělé inteligence vychází z městských dat Prahy, která poskytl Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Virtuální 3D model města tvořený až 4 500 km ulic používají odborníci už několik let. Mohou díky němu například zlepšovat bezbariérovost zastávek MHD a veřejných prostranství. Nyní z něj vznikne jedinečné site-specific dílo.
Průřez celoživotní tvorbou Vladimíra Doležela
Mezinárodní setkání divadel střední Evropy proběhne od 14. října do 26. října 2022 v Divadle pod Palmovkou. Podtitulem šestého ročníku se stalo motto Chceme něco jinýho! rámuje společné téma všech uváděných inscenací a zároveň i téma diskuze nad současným děním nejen v kultuře. Divadelní část festivalu zahájí slovenský soubor Divadla Jozefa Gregora Tajovského ze slovenského Zvolena s inscenací Čepec podle stejnojmenné prózy mladé úspěšné autorky Kataríny Kucbelové. Součástí programu bude také výstava polské divadelní fotografie, diskuze s tvůrci a tematická diskuze na Studiu Palm Off.
Do přípravy letošní výstavní sezóny se promítla neblahá atmosféra doznívající pandemie Covid 19 a ozvěny brutálního válečného konfliktu, probíhajícího nedaleko za našimi hranicemi. V kontextu české totalitní historie lze vnímat závažnost aktuální situace spočívající v agresi proti suverénnímu státu. V přímém přenosu tak dochází ke konci jedné éry a návratu mentality „studené války“. Projekt Galerijní Laboratoř chce i touto formou, tedy i aktuálním výstavním cyklem, vyjádřit symbolickou podporu Ukrajině a Evropské unii, jíž Česká republika aktuálně předsedá. Výstavní cyklus kombinuje, na jedné straně straší vizuální umělce s mladšími, na straně druhé umělce žijící v zahraničí s českými autory, studentské projekty se zavedenými jmény. Lze tak uvažovat o motivu plurality autorských hledisek a mixu názorů jako o charakterových rysech galerijního projektu.
Výstava dvou výjimečných tvůrců, kteří se poprvé v historii představí společně v rámci unikátního výstavního projektu. Umělci tvoří celý život nezávisle na sobě a jejich témata se neprolínají, přesto je zajímavým pohledem na jejich tvorbu i vědomí pouta otce a syna. Teodor Pištěk proslul jako malíř, ale věnoval se také filmu a divadlu. V počátcích nalezneme velký zájem o asambláž, jejich tvorba představuje také jeho první významný vstup na výtvarnou scénu. V 70. letech se zaměřil zejména na malbu a stal se představitelem československého hyperrealismu. I zde je patrný jeho svébytný přístup přesahující hranice tohoto výtvarného směru k různým významovým přesahům. Theodor Pištěk svůj tvůrčí zájem projevil také v oblasti abstraktního umění, rozvíjející geometrické tvarosloví mezi jeho díly najdeme také tvorbu instalací, objektů a reliéfů. Je známý také jako kostýmní výtvarník.
St-Ne, 14:00–19:00, Můžu se v galerii smát a musí být umění krásné? Interaktivní výstava vás vezme do zákulisí umělecké tvorby, zodpoví nejrůznější otázky a představí práce významných současných umělců. Expozice je vhodná i pro děti. V Galerii Atria na Žižkově uvidíte díla Davida Böhma, Jiřího Franty, Krištofa Kintery, Evy Jiřičky, Kakalíka, Daniely Krajčové, Aleše Nováka a Rafani.
První uvedení výstavy SETINY – Bohumila Grögerová se konalo v roce 2021 u příležitosti nedožitých stých narozenin české spisovatelky, překladatelky a experimentátorky. Jakkoliv rozmanitá byla její tvorba, sahající od překladů z několika jazyků přes aktivní účast v mezinárodním hnutí konkretistů až po knižní deníky a eseje, dá se v celku jejího díla nalézt několik úběžníků vlastních nejen všem jejím textům, ale i způsobu myšlení a chování v civilním životě.
Umělec Jakub Nepraš ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy v rámci programu Umění pro město vytvořil site-specific umělecké dílo s názvem Viditelnost, které bude po dobu jedno-ho roku osvětlovat podloubí Městské knihovny u křížení Mariánského náměstí a ulice Valen-tinská. Světelný objekt bude zachycovat a vyzařovat rojení informací a dezinformací součas-ného globalizovaného světa.
Výstava je instalována ve vitríně ve vestibulu stanice metra Anděl – výstup Na Knížecí. Její ideou je poskytnout procházejícímu divákovi jiný úhel pohledu na materiály a umělecká díla skrze sci-fi a futuristické vize pražského metra. Pražské metro – především jeho části vy-budované do roku 1989 – obsahuje prvky, které připomínají různé záhadné artefakty z budoucnosti, z jiné dimenze nebo pozůstatky jiné civilizace. Těmito prvky jsou umělecká díla, architektura nebo její části. Výstava v metru vznikla ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy s Dopravním podnikem hlavního města Prahy v rámci programu Umění pro město.
Nová interaktivní expozici v DEPO2015.Víte, jaký je největší objev lidstva? Přeci písmo! Svět znaků, symbolů a šifer ožije v nové interaktivní světelné expozici z dílny DEPO2015 BLIK x BLIK Lovci znaků.
Variace kapsy - čtyři malířské polohy, čtyři osobnosti, dvě pražské školy: práce Matouše Kašpara, Barbory Lepší, Adama Víta a Sofie Tobiášové
Umělecký výraz obou autorů spojuje křehkost, přesnost a specifické přesahování. Z odlišných pozic svých výrazových prostředků vyslovují obsahy niterné vyhrocenosti i únikové romantické imaginace, ustavují živý prostor jakéhosi permanentního křížení s řadou individuálních zastavení.
Kdy a proč se člověk stává sběratelem a co všechno lze označit za sbírku? Jaký vztah mají artefakty sbírky k plynoucímu času a osobní paměti? Zrcadlí povaha a výběr materiálu osobnost a zájmy sběratele? Jak se mění status odpadu, pokud se stane předmětem sběratelského zájmu nebo součástí tvůrčího procesu? K těmto a mnoha dalším otázkám provokuje instalace výtvarníka, grafika, fotografa a sběratele Roberta V. Nováka.
Malíř, designér, grafik, hudebník a zakladatel Mikulovského výtvarného sympozia Libor Lípa (* 12. 9. 1963, Valtice) představí v galerijním prostoru u kavárny svou sérii nejnovějších velkoformátových maleb polévkových mís, které vznikly přímo pro GASK. Tato malířská kolekce bude doplněna o další doprovodné náměty, které souhrnně autor vetknul do názvu výstavy “Obyčejné věci“.
18:30h
20:00 Křest nového alba world music souboru Cantina, jehož "domovem" je již 12 let Dobeška. Lidové písně o lásce a věnečku, pojaté netradičně, zní jako filmová hudba. Album pokřtí a svým vystoupením doplní výtvarník a multikulturní umělec Petr Nikl.
20:00 Druhá inscenace z cyklu ČTYŘI ŽIVLY z dílny uskupení TABULA RASA jako pouť za záchranou Vody. Po Vzduchu se snášíme pod hladinu. Pocta „nejmocnějšímu a zároveň nejpokornějšímu“ z živlů. Nad námi, na povrchu, pod námi i v nás, vezdejší a nezbytná Voda. Přijímáme její pohostinnost, dary a jedinečnost. Ale naučili jsme se číst Vodu, její tužby a potřeby? Nasloucháme příběhu, který provází svět, dříve než začal Enlil tančit s planktonem. Tekuté surreality, mystických toků i suchého dna. Příběhu, jenž utváříme my sami.
20:00 Pět bezejmenných hlasů bez tváře, pět svědků, zprostředkovatelů, soudců, protokolantů postupně skládá polyfonní proud vzpomínek, příběh jedné mladé ženy – Magdy. Magda patří k ženám, jež vložily svůj osud do rukou muže. Postupně jí však vše přerůstá přes hlavu, až přijde exploze…
20:00 Od Bacha po bluegrass, od Bartóka po blues. Takový bude koncert, který na festivalu Prague Sounds odehraje mandolínový virtuos, zpěvák a skladatel Chris Thile. Chris Thile pozvedl mandolínu na úroveň nástrojů symfonického orchestru, získal stipendium MacArthurovy nadace – cenu pro hudební génie, posbíral už tři ceny Grammy plus nespočet nominací a hlavně spolupracuje s nejuznávanějšími hudebníky napříč žánry. Po festivalovém debutu po boku Brada Mehldaua a zastávce s bluegrassovými Punch Brothers přijíždí Chris Thile se sólovým recitálem do pražského Rudolfina, kde vystoupí 24. října.
22:00 Dance Club: DJs Mad Reba& Mad Arina, Underground Club: DJs Mad Zeze & special guest
Objektivizace nebo kompliment, fetiš nebo láska, požitek nebo utrpení? Umělkyně Markéta Špundová a Zlata Ziborova, fotografka Viktorie Macánová, publicistka Zuzana Trachtová vytvářejí multimediální prostor, ve kterém zkoumají těla bez studu. Boří normy a mění pohled na tělesnost.
19:00 Současný cirkus Elišky Brtnické
20:30h
19:30h
10h
21 h - Philip Lassiter (funk – groove)
16:00/ČESKÉ KINO SENIOR – Hádkovi (komedie / 80 Kč) 18:00/ČESKÝ FILM – Buko (film režisérky Alice Nellis) 20:00/NOVINKA – ČESKÝ FILM – Il Boemo (historické životopisné drama)
14:00 Nejkrásnější chlapec na světě 16:30 černé brýle 20:30 Trojúhelník smutku
16:00 Kino seniorů - Slovo 75,- 16:20 Vstupenka do ráje (English friendly) 150,- 17:00 Kino za kilo na Céčku: Řeka (English friendly) 100,- 18:00 Good Old Czechs + debata (English friendly) 150,- 18:30 Il Boemo 150,- 18:45 Kino za kilo na Céčku: Muréna 100,- 20:30 Trojúhelník smutku (English friendly) 150,- 20:45 Kino za kilo na Céčku: Podezřelá 100,- 21:10 To nic, drahá (English friendly) 150,-
Národní galerie Praha představuje od 27. května v Salmovském paláci výstavou ZENGA – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an unikátní japonské zenové malby a kaligrafie. 6. září došlo k obměně děl a pro velký úspěch také k prodloužení výstavy, kterou nyní můžete navštit až do 4. prosince! V nabídce se objevili také nové doprovodné programy, komentované prohlídky a speciální workshopy. Pro více informací sledujte ngprague.cz
18:00 Setkání a diskuse s autory podcastu a knihy Přepište dějiny (Michal Stehlík, Martin Groman)
09:30 Dnes provází Minor, 20:00 Listování slaví 20 let! / Listování / host
19:30 Kabaretní autorská inscenace na téma sporu o osobnost právníka a prezidenta Emila Háchy.
20:00 Taky milujete, když venku začíná padat listí, je sychravo a vy se můžete schoulit na gauči s horkou čokoládou u svého oblíbeného filmu? V tom případě neváhejte a dorazte na další z našich filmových pubquizů, Tentokrát věnovaný cosy podzimním filmům. Prověřte své filmové znalosti a nasbírejte tipy na další domácí sledování – od barevných rom-komů z New Yorku, až po do mlhy se halící halloweenské filmy. Potřebovat budete tužku, papír a odhodlaný tým.
18:00 Kampus Hybernská připravil sérii šesti hlubších debat, kterou spojuje název #ÚkolEvropa. Vždy jeden pondělní večer v měsíci klade moderátorka Martina Mašková (ČRo) otázky třem mluvčím – expertům, zástupcům akademické obce a studentům. Přímo do debaty však mohou svými dotazy přispět i všichni, kdo nás budou sledovat na internetu.Již čtvrtý díl cyklu #ÚkolEvropa si klade otázku: Východ, nebo Západ? Kam patří Česká republika? A jakou roli v tom hraje naše členství v EU? Dokáže Česko během svého předsednictví hasit geopolitické požáry? Mluvčími v panelové debatě budou Michael Romancov, Veronika Kuchyňová Šmigolová a Miloš Ulrich.
KONCERT MONDAY (Klotljudi (Srbsko)), TECHNO HOUSE DOLE, INDIVIDUÁLNÍ TERAPIE PRO STUDENTKY A STUDENTY UMĚLECKÝCH ŠKOL (Terapeutický přístav)
19:00 Ani v medicíně 21. století neznáme u řady psychických poruch jejich přesnou příčinu a proč se u daného pacienta rozvinuly. Je to případ i řady závažných psychiatrických poruch, které zásadně ovlivňují životy desítek milionů lidí po celém světě. V přednášce se seznámíme s problémem i nadějnými řešeními ze světa vědy na příkladu afektivních a psychotických poruch. Ve spolupráci s NÚDZ. Přednáší Ing. Eduard Bakštein, Ph.D. a MUDr. Marián Kolenič, Ph.D.
19h
19:00, Ring je volný, šovinismus na scénu! Dvě osoby s nesmiřitelností ke světu i k svému vlastnímu životu. Dvě osoby, které pohrdaly druhým pohlavím a svými výroky to dávaly okázale najevo. Mysoginie (nenávist k ženám) a misandrie (nenávist k mužům) ve stěžejních etapách 20. století. „Žena je buď matka nebo děvka; ani jedna neskýtá nic dobrého, natož inteligentního. I nejhorší muž má stále větší hodnotu než nejlepší žena…“ „...muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem znamená být citově omezený zmetek; být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci.“ Kolik lidí přiznaně či potají přikývne?