ANKETA - MĚSTO JINAK

16.9. 2016 - Radio 1 připravilo anketu na téma "Město jinak". Odpovídali: Daniela Drtinová (DVTV), Matěj Stropnický (předseda Strana zelených), Hana Kulhánková (ředitelka festivalu Jeden svět / One World), Janek Rubeš (Stream.cz, Prague Guide), Hana Škodová (ředitelka Auto*Mat z.s.), Katarzia (hudebnice, zpěvačka), Osamu Okamura (reSITE Festival), Vítek Ježek (Rekola), Milota Sidorová (WPS Prague, Goethe-Institut Prag) a Erik Čipera (Asistence: Jedeme v tom s vámi).

ANKETA PRO ZAŽÍT MĚSTO JINAK.

 

MILOTA SIDOROVÁ (WPS Prague, Goethe-Institut Prag)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Mesto prestupné. Fyzicky, mentálne, spoločensky. Tolerantné mesto, v ktorom sa nebojím pokiaľ mám inú farbu kože, pokrývku hlavy, inú sexuálnu orientáciu alebo nie zrovna produktívny vek, v ktorom zarábam. V poslednom čase nám tu narastá počet rôznych anti-imigračných, pro-národniarskych happeningov a hlboko ma to vo verejnom priestore mesta znepokojuje.  

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pešo. Kdekoľvek, kedykoľvek. Chôdzu a pozorovanie života na uliciach využívam pre vysvetlenie toho, čo parametricky zmýšľajúci urbanisti nielenže nevedia zodpovedať, ale ani si nekladú ako otázku.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Zásadne. Kultúrne a kreatívne priemysly sú staro-novým zdrojom ekonomiky. Praha má významné zastúpenie ľudí pracujúcich vo filme, knižnom a IT priemysle. Je to veľká konkurenčná výhoda voči iným mestám. Ale kultúra v širšom poňatí. Spôsobom akým žijeme, aké príležitosti pre kultúrny, decentný život dostáva každý obyvateľ. Pozor nehovorím o umení (ani tom vo verejnom priestore).

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Okrem občasného vzťahu s majiteľkou domu asi žiadny. Sme anonymní. Ale na námestí Jiřího z Poděbrad už stretávam staré známe typy, občas sa na káve, či pri prechádzke tak bezoslova pozdravíme, hodíme po sebe očko a zasmejeme sa. Slávnosti. Akurát včera som šla po Nitranskej, ktorá bola uzavretá a bol tam nejaký festival jedla. Príde mi, že sa s tými vecami, ktoré začínali ako kultúrne, susedské festivaly (Zažít Město Jinak, Živé Město) roztrhlo vrece, akurát vo väčšine sa to mení na nejaké žravé festivaly. Kultúrny program sa vytráca a mne sa osobne vôbec nechce stáť v rade na super drahý hamburger a volať to festival.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Chôdzou medzi hlavnou stanicou a námestím Jiřího z Poděbrad. Cestujem každý týždeň a stúpanie Vinohradskou, desať minút sedenia na lavičke v Sadoch Svätopluka Čecha má na mňa zázračný adaptačný efekt. Pozorujem ľudí, užívam si vzrastlé stromy a myslím si, že žijem v Paríži alebo v Británii.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Áno, tej bežnej v uliciach je málo. Stromovka je super, ale nikdy tam nechodím. Mám rada ulice so stromami. Sekvencia parkov od Rigrových sadov, cez námestie Jiřiho z Poděbrad, Sady Svätopluka Čecha až dolu na Grébovku je vlastne green road. Mať okolo seba 5-6 parkov na vysokej úrovni prepojených je veľké bohatstvo. Týmto štýlom by sme mali pokračovať.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Videla som dve školáčky. 1 september áno. Mali družný rozhovor a dosť sa smiali. Keď sa otočili, jedna z nich bola Češka, druhá aziatka. Hovorili po anglicky. Takto pestujeme normu pre inkluzivitu. Toleranciu voči iným národnostiam, etnikám. Pre túto češku bude úplne normálne mať zahraničných kamarátov. Do čoho sa narodíme, ako vyrastáme, to budeme považovať za normu.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Áno aj nie. Cez projekt WPS Prague sledujem to, že v architektúre máme viac a viac absolventiek než absolventov. Školy produkujú veľkú masu architektov a architektiek, ale tie dámy sa v profesii strácajú.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Ak budeme mať banky, ktoré budú schopné poskytnúť skupinový úver a základnú legislatívu, tak áno. Je tu preto klientela. Viac a viac ľudí, ktorí spolu bývajú a kvôli drahým a nekvalitným bytom nemajú veľké možnosti. Viedeň, Berlín takto funguje. V Prahe mám vedomosť o jednom prototype, ktorý sa buduje na Letnej.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Život. Bezbariérovosť. Zameranie na chodcov a všetky skupiny, okrem tých zdravých a pracujúcich.  

 

ERIK ČIPERA (ředitel Asistence o.p.s.)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Dostupné bydlení, smysluplné zaměstnání, možnost nakupovat kvalitní lokální potraviny, přístupné a komunikující vedení města/obce, kompletně bezbariérová veřejná doprava, postupný útlum individuální automobilové dopravy, dostatek klidných míst, stromy ve všech ulicích, pestrá a kvalitní vzdělávací zařízení, přirozeně posílené komunitní vazby.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Letos jsem přesedlal z kombinace kolo/veřejná doprava na pěší/veřejnou dopravu. Změna přinesla více klidu, času pro sebe a pocitu bezpečí.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Silné zázemí živé kultury inspiruje.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Sousedská propojování posilují naše děti. Sešlosti se týkají zejména naší zóny ZMJ Podolí, kterou jsme rozjeli a držíme třetím rokem při životě.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Na místech u řeky s převahou zeleně a bez průjezdní dopravy. Pěší cesta Stromovka-Podolí (Letná, Petřín, náplavka, Vyšehrad...) a pěší cesta Prokopské údolí-Podolí. Příjemné jsou i přívozy - máme oblíbenou trasu Výtoň-Císařská louka, pěšky k Lihovaru a zpět na Dvorce.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Spousta ulic stále čeká na své stromy, jejich výsadba je podle mě hodně důležitá. V mém okolí navíc zeleně poměrně razantně ubývá. Zastavují se volné pozemky, upravuje se "divočejší" zeleň.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Svobodné spontánní odpovědi na sociální témata jako například Iniciativa Hlavák. Stále mám velkou radost z Autonomního sociálního centra Klinika. Ať to dopadne, jak to dopadne, alespoň iniciátoři prolomili ledy.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Nijak cíleně, když tak prostřednictvím blízkých osob.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Rád bych něco takového v Praze viděl, ale ještě více se těším, až město začne stavět a nabízet dostupné obecní byty.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Je třeba začít více vnímat potřeby sociálně slabších a handikapovaných lidí, zároveň se naučit na vhodně reagovat. Dále mě napadá propojování rozdílných společenských vrstev. Kreativněji pojaté veřejné prostory pro děti. Více vodních ploch, fontán, vodotrysků, vodopádů. Více nekomerčních iniciativ a malých příjemných překvapení.

 

MATĚJ STROPNICKÝ (předseda Strany zelených)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Měl by být hlavně nízkoprahový tzn. aby se tu člověk cítil dobře, aby se nemusel ničeho bát a mohl být sám sebou.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pěšky.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Kultura je takové podhoubí. Vedle podnikání patří k něčemu, co je kreativní doplněk volnočasových aktivit a bez ní to nejde, protože volného času přibývá.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

V Bořivojově ulici pořádáme Zažít město jinak, a kromě toho máme ještě s přáteli družstevní kavárnu na cyklostezce na Žižkově, ve které pořádáme nejrůznější akce. U nás na dvorku bohužel ne. Tam jsou jen popelnice a málo místa.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Asi právě na Žižkově. Bohužel mi nedávno zničili mé oblíbené místo u cyklostezky v blízkosti železničního mostu - naproti němu je dům, který má samostatné, asi 100m dlouhé schodiště, jež je momentálně zarostlé, nerekonstruované a čeká na svou obnovu. Je to kousek od Divadla Ponec. Akorát teď na vedlejší dům přistavěli půdní vestavbu, která má arkýřová okna, a docela to tím zničili, takže radši dělám, že je nevidím, a koukám na ty schody.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Zeleně není nikdy dost a v Praze je kvalitní zeleň. Parkům, které jsou udržované jako Letná, Petřín nebo Vítkov ani nic nehrozí. Pak je ale v Praze druhý druh zeleně, a o tu je potřeba bojovat. Např. Vidoule, Trojmezí nebo v těch lokalitách, kde zeleň není stabilizovaná. Není předmětem samostatné ochrany a ubývá.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Odstranění parkoviště na Malostranském náměstí.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Ne úplně soustavně, ale trochu ano. Studenty jsme například oslovili, když jsme se snažili zpropagovat zachování nákladového nádraží na Žižkově. Šlo nám o to, aby si na jednotlivých projektech vyzkoušeli, jak toto území transformovat, jak tu budovu zvelebit a koncertovat do nové funkce. Také jsme spolupracovali s AVU a UMPRUM v rámci Vítkova. Studenti těchto uměleckých škol mohli realizovat své plastiky ve veřejném prostoru.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Výstavu o Baugruppe jsem dokonce zahajoval. Přijde mi to jako skvělý nápad. Praha má spoustu zbytných pozemků, jež by mohla k tomuto účelu za nepříliš velký peníz nabídnout. Ne developerům na nějaké velké parkoviště k jejich velkému developmentu. Baugruppe je takový typ projektu, který je obdobou družstevní výstavby. Inovace spočívá v tom, že zájemci mohou rozhodnout o podobě svého budoucího bytu.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

To je asi známé. V Praze prostě chybí cyklostezky. A také přívětivost vůči lidem, kteří nechtějí jezdit autem, a zároveň je pro ně městská hromadná doprava z nějakého důvodu moc pohodlná nebo moc pomalá. Proto si myslím, že by měla být podporovaná určitá forma elektromobility. Praha teď zakázala např. Segwaye, po čemž volalo hodně lidí např. z Prahy 1. Chtěli, aby ten zákaz byl úplné. Řekl bych, že město se mělo spíš pokusit vymyslet smysluplnou regulaci, protože Praha je přece jenom kopcovitá, a nějaká forma elektrokola by díky tomu mohla vyvolat určitý boom. To koneckonců obliba Segwayů vcelku dokázala. Praha nad tím tedy ještě musí zamyslet. V tomto ale nemůžeme kopírovat třeba Vídeň nebo Kodaň. Protože to jsou města, která jsou v rovině. Praha je kopcovitá a lidi nechtějí přijet do práce spocený, ne všichni mají v práci sprchu. Pokud chceme toto podporovat, tak v Praze je elektromobilita přiléhlavější řešení.

 

KATARZIA (zpěvačka)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Takový, jaký je teď. Možná bych zakázala vjezd aut do úplného centra. Pouze pro rezidenty.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pěšky.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Kultura je jedna z nejdůležitějších tváří města.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Ano, snažíme se být v kontaktu a organizovat setkání v rámci celého baráku na našem dvoře.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

V Divoké Šárce v lese.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

V porovnání se Slovenskem je to luxus. Naše ulice je pokrytá stromy, takže do oken ani nesvítí slunce.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Hamburgery na Jiřáku :).

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Nestíhám, sleduji filmaře a muzikanty.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Určitě ano, ale si ještě chvilku počkáme, než budou lidi dost otevření tomuto typu komunitního bydlení.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Velké náměstí bez aut a turistů.

 

 OSAMU OKAMURA (architekt a programový ředitel ReSite)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Město, které je pěší. Kde jsou všechny služby v blízkém okolí. Představuju si město, které je klidné, ze kterého není potřeba o víkendech utíkat, kde se cítím bezpečně, kde se můžu potkávat s lidmi ze svého okolí bez jakýchkoliv bariér nebo problémů. Místo, které je vstřícné svým obyvatelům i návštěvníků. Kde se všichni cítí dobře. Místo, které je i vstřícné k sociálně slabším obyvatelům a otevřené všem.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pěšky, protože nejvíc vidím a pohyb navíc je skvělý, jelikož mám sedavou práci. Hodně používám veřejnou dopravu, ale to není vždy příjemné. Teď jsem začal jezdit po delší době na kole. Bohužel je to pro mě zklamání. Myslel jsem, že se město stalo za poslední roky daleko přívětivější pro cyklisty, ale udělalo se pro to pořád strašně málo, tudíž je velmi nepříjemné a často i dost nebezpečné jezdit po Praze na kole. Samozřejmě jsou vidět drobná zlepšení, ale jako systém individuální dopravy, který by byl srovnatelný s vyspělejšími městy, to bohužel není. Třeba pruh hned u parkujících aut, kdy hrozí, že někdo z auta otevře dveře. To opravdu není příjemný zážitek.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Kultura hraje důležitou roli, mluvíme často i o tzv. kreativním placemakingu, to znamená vytváření místa pomocí kultury. Pomocí kreativních aktivit je to způsob jak třeba proměnit identitu některých míst, jak např. otevřít nové příležitostí pro města, která jsou nebo byla industriální. Vyspělá města hledají, v čem je jejich přidaná hodnota, a právě kultura je unikátní pro Evropu a významně přispívá světové civilizaci. Kultura je obrovské bohatství, které je naším dědictvím, a je nutné a důležité ji rozvíjet dál. A z toho vychází nové příležitosti.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Ani ne přímo na dvorku, ale ve městech, ve kterých působím, se snažím zapojit různými aktivitami. Např. v Brně jsme s kolegyní Simonou Jurečkovou ve spolupráci s moravskou galerií realizovali necelých 40 veřejných architektonických procházek, o které byl velký zájem. Letos se také zapojíme s kolegy z ReSite do akce Zažít město jinak. Organizujeme procházku po nových pražských stavbách. Budeme diskutovat s developery a architekty o tom jak inovovat město, které je památkově chráněné, ale jak ho současně otevírat pro budoucnost a pro další vývoj. Co to znamená pro sousedy a pro sousedský život. Co jim to přinese. Kde jsou ty střety mezi globální ekonomikou a lokálním životem běžných lidí. Na to se těším.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Svůj volný čas se snažím věnovat fyzické aktivitě, takže moje nejoblíbenější místa jsou logicky spojena se sportem. Např. chodím rád plavat do Podolí, kde je úžasné prostředí toho lomu a krásná šedesátková architektura. Nebo moje oblíbená běžecká trasa z Hostivařského lesoparku do Průhonického parku podél Botiče. Samozřejmě je ale potřeba se ve svém volném čase potkat s přáteli, takže Náplavka. Teď si také kamarád pořídil loď, takže jsem poznal Prahu z lodě, což je úžasný zážitek.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Nemyslím si, že by bylo méně zeleně, ale všiml jsem si že z některých čtvrtí je to do zeleně trochu dál. Přijde mi ale zase docela dobré, že Praha má takové “zelené prsty”, které zasahují docela dost do centra a po těch prstech je možné vyrazit do přírody poměrně dobře. Jako např. Vítkov, odkud můžete běžet přes Jarov do Počernic, aniž byste narazili na zástavbu, anebo z Náplavky směrem na jih podél Vltavy nebo přes Petřín na Ladronku a Bílou horu. Takže úplně do centra zasahují výběžky přírody, které člověka vtáhnou do krajiny. To je dobrý moment. Aktuálně se přesouvám do Nuslí, kde ale nějaký takový výběžek chybí. Taky by rozhodně v mnoha ulicích neuškodilo stromořadí. To má vždy pozitivní přínos, především lepší mikroklima.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Docela mě potěšil Přístav 18600 v Karlíně. Je to zajímavý způsob, jak budovat veřejné prostory z iniciativy obyvatel. A občas mě zaujmou umělecká díla. Např. památník Jana Palacha od Johna Hejduka. To je opravdu výjimečné dílo. Zajímavě se spojuje s historií a místem, kde se nachází.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Ano. Jsem pravidelně v diplomových komisích na ČVUT i UMPRUM. Letos také budu poprvé v soutěžní komisi o nejlepší urbanistický studentský projekt na fakultě architektury. Na to se těším. Je dobře, že se pozornost ubírá víc k urbanismu. Možná je to i takový znak doby.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Určitě se takové tady takové projekty objeví, ale rozhodně to nebude masová záležitost. Což ani v Německu není. V prvním momentu si to lidi trochu zaměňovali s možností nízkorozpočtového bydlení, ale později se ukázalo, že jde o bydlení častokrát ve vyšším standardu. Že tam nejde tak ani o to, aby se nějak výrazněji ušetřilo na stavbě. Výhoda je, že to je prostě dům na míru s vlastním architektem a budoucími sousedy. Průměrné náklady jsou srovnatelné s běžnou výstavbou komerčního charakteru. Člověk ale ušetří na provizi pro developera, takže jí může investovat třeba do společných prostor nebo do vybavení (klubovna, střecha). To je taková inspirativní část Baugruppe.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Pořád mi chybí určitá pohodlnost v používání toho prostoru. Určitá bezbariérovost, čistota, někdy i wi-fi v MHD a na náměstích nebo ta nedokonalá cyklo infrastruktura. Někdy trochu chybí stromy v ulicích. Jsou to takové drobnosti, které dohromady skládají mozaiku detailů s překážkami.

 

JANEK RUBEŠ (dokumentarista, kameraman Stream.cz, Praha vs. Prachy, Prague Guide)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Takový, který mi dělá radost a ne moc starostí. Hezký park, kde si můžu sednout s pivem, nebo kavárna, kde jsou otevřená okna.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Dřív jsem jezdil na skútru, teď tramvají a metrem od té doby, co stojí roční permanentka tak málo peněz.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Mně přijde, že některé věci se plánují tak dlouho, až se “přeplánují” a nevznikne nic zajímavého, proto mě často ty, co vznikají spontánně, baví mnohem víc. Bydlím v oblasti Anděla, takže tu mám např. Kavárnu co hledá jméno nebo loňské Výletní kino na Smíchovské náplavce.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Půl na půl. Bydlí u nás jedna Američanka, která dělala trh v naší ulici, to bylo skvělý, ale pak jsou takový ty lidi, co na mě akorát řvou a nadávají, jim pak říkám, ať si taky přijdou pogrilovat. Tohle naše společnost, myslím, ještě tolik neumí. To, že se sejde ulice a třeba si udělají grilovačku.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Mám nový oblíbený místo, Lokál u Bílý Kuželky, kde si můžu sednout na chodník a nikomu to nevadí. Je to 50m od Karlova mostu, kde se dějou všechny ty nekalosti, a já si tam v klidu piju svoje pivo a jsem spokojen.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Myslím, že v Praze je hodně zeleně. Že si člověk může sednout na tramvaj nebo na metro a za 10 minut je v největších parcích. I v centru je docela dost zeleně.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Když udělali residenční parkování na Praze 5. Hned druhý den byla ulice, ve které pracuju , najednou prázdná. Nebyla tam žádná auta. Holt lidi prostě přesedli na metro.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Vůbec se to ke mě nedostane. Sleduju jen Archwars na Facebooku, něco málo vnímám i díky svému kamarádovi Adamovi Gebrianovi.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Smysl to určitě má. Kéž by to tak bylo. Jenom v okolí mého domu se uskutečnilo několik projektů, kdy někdo přišel, postavil dům, rozprodal ho a utekl pryč, což nikdy nedopadá vůbec dobře. Za 30 let budeme litovat toho, že jsme to povolovali.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Tolerance vůči skútrům nebo lidem na elektrokolech. Řidiči by je měli brát daleko víc v potaz.

 

HANA ŠKODOVÁ (ředitelka AUTOMAT z.s.)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Pro mě je to “venkov” v Praze, tzn. zpomalení a prostor pro dělání věcí, které má člověk rád a možnost se oprostit od rytmu města. Najít takový místo v centru není úplně jednoduché, ale třeba díky vnitroblokům je to pořád možné. Takže mám ráda místa v Praze, která vesnici připomínají. Třeba Hlubočepy. Pro mě je důležitý i rozměr budov. Necítím se dobře v prostředí, v němž si člověk připadá hodně malý a kolem sebe má velké budovy, kdy to, co má okolo, není přizpůsobené lidskému rozměru.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pěšky. Já mám hodně ráda kolo a jezdím na něm, ale záleží kde, protože ač se my, jakožto Automat, snažíme o lepší infrastrukturu, tak ještě stále není úplně dobrá. Jako pohodlný způsob dopravy po městě mi přijde i příměstský vlak, který byl ještě do nedávna hodně známý jen lidem, kteří žijí na předměstích. Je to ale úžasný, rychlý a pohodl způsob jak se dostat napříč městem třeba z Dolních Počernic na Smíchov.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Byla bych ráda, kdyby se kultura dostala do míst, kde se člověk pohybuje. Což se děje například na náplavce. Líbí se mi třeba i pokud se sochy objeví na železničním mostě. Pokud se kultura dostane z instituce ven za lidmi.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Ano, ale myslím, že je to dáno i lokalitou. Žila jsem teď v Radotíně, kde přetrvává venkovský způsob života. Lidi se na ulici znají a zdraví a se sousedy v domě se běžně potkáváme na zahradě, kde si dáme třeba kávu. Nebo si vyměňujeme to, čeho máme moc, a to mě velmi těší.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Já mám hodně ráda řeku. Takže pražské břehy. Moc třeba nerozumím tomu, proč Rohanský ostrov vypadá tak, jak vypadá. Proč místo, které by mohlo být potencionálně zelenou oázou, je rumištěm nebo staveništěm. Nerozumím tomu, proč, když je to zátopová oblast, se tam staví další byty a Praha víc netlačí na to, aby ta místa naopak sloužila k volnočasovým aktivitám Pražanů.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Tady je to spíše zeleň, za kterou se musí někam poodjet. Do Šárky nebo Prokopského údolí, ale taková ta drobná zeleň, která by mohla být i víc přístupná v centru mi připadá, že hodně chybí. Právě například pražské vnitrobloky jsou kolikrát nádherný. Někde jsou zase bohužel zastavené garážemi nebo něčím jiným, a to je z mého pohledu škoda. Byla bych ráda, kdyby Praha dokázala rozvíjet zeleň na volných plochách a dostala ji víc do každodenního života.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Přívoz z Holešovic do Karlína. Když jdu pěšky z Holešovic na Žižkov, tak v tu chvíli je přívoz výborná zkratka. Zároveň se tam vytváří taková malá komunita, pokud jezdíte často, a vlastně moc nechápu, proč už dávno mezi těmito lokalitami nepostavili nějakou lávku.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Systematicky bohužel ne. Čas od času se s tím ale setkám. Třeba v galerii Dox.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Přiznám se, že úplně nevím, jak přesně Baugruppe funguje, ale mám představu, že jde o něco jako družstevní princip, který tady fungoval. Přijde mi dobrá určitá forma komunitního bydlení nebo společného utváření budovy. Na druhou stranu nevím, jak moc je to reálné třeba v centru Prahy vzhledem k cenám pozemků, ale spíš bych řekla, že to je zajímavé téma pro nějaké brownfieldy nebo lokality u řeky. Zrovna třeba v Holešovicích bych řekla, že by měl být prostor pro takové alternativní projekty. Trochu mě zaráží, že se tam staví bytové domy vyloženě komerčního charakteru za neuvěřitelné sumy. Právě tady by mohlo dát město příležitost pro alternativy, spontánní aktivity lidí.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Voda. Řeku sice máme, ale mrzí mě, že není víc používaná a zpřístupněná obyvatelům. Ráda plavu a vůbec nerozumím tomu, proč tak bohaté město jako je Praha, není otevřenější modernějšímu přístupu typu plovárna u řeky, která může mít i jiný rozměr než jsou třeba Žluté lázně. Dále třeba koupaliště, plovárny nebo biotopy. Myslím, že není úplně nereálné něco takového v Praze postavit. To tady zoufale chybí.

 

HANA KULHÁNKOVÁ (ředitelka festivalu Jeden Svět)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Bez zácp aut, mnohem větší prostor pro chodce, případně cyklisty. Větší autenticita v centru na úkor davového přílivu turistů. Otvírací doby kulturních prostor, například galerií do pozdějších hodin.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Hodně pěšky a MHD, protože Praha má dobrou síť tramvají, metra i navazujících autobusů a nebo přívozů.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Kultura je důležitá pro dobrý život člověka, říká se, že to je takový třetí svět, kromě místa, kde žijeme a místa, kde pracujeme. Takže je dobré, pokud je kultura přístupná všem.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici?

Bydlíme v Suchdole, kde je velmi dobrý a aktivní komunitní život, máme skvělého starostu, sousedy a sousedky známe, v současné době se navíc, protože máme malé dítě, začínáme s místními lidmi sbližovat právě díky dceři.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

V kinech, pak ve Stromovce a Tichém údolí, které je hned u Suchdola.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Ano. Chtěli bychom více stromů, více zelených zákoutí, kde se dá sedět třeba ve stínu, více laviček. Hlavně méně betonu.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Líbí se mi, že vznikají zajímavé ulice v různých čtvrtích, kde jsou malé bary, obchody, galerie, atd. Například na Letné nebo v Krymské. A taky, že ve Stromovce jsou záchody a pítka zadarmo.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Moc ne.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Doufejme. Známe to od známých v zahraničí, kde jsou různé typy spolubydlení/spoluvlastnění běžné.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Zeleň, lavičky, záchody, víc prostoru a bezpečnější cesty pro pěší a cyklisty.

 

DANIELA DRTINOVÁ (DVTV)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Kvalitní městský život v Praze je pro mě život v hlavním městě v létě. Málo lidí, méně aut, chybí mi tu jen moře, Náplavka ho tedy nenahradí ani z mála. Ale naopak pro mě zase tu kvalitu zesiluje vynalézavost Čechů v posledních letech, pokud jde o gastronomii, kavárny, původní obchody - třeba Karlín je v tomto směru bezkonkurenční. A zdá se, že město už přitahuje i víc "evropské a světové" kultury, takže za mě dobré. 

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Pohybuji se tak půl na půl - autem a MHD. Autem jezdím do práce, do centra na setkání či procházky nejčastěji tramvají. Je to pro mě i odpočinek - obvykle si cestou čtu, což v autě, není-li zácpa stupeň 5, nejde.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Možná by ji měli trochu vytáhnout ven. Komponovat do plánů prostředí (prostranství), která by sama vybízela k tomu, aby se v ní kultura odehrávala. Když to jde na Pražském hradě… V Česku jsem neviděla třeba divadelní představení na ulici nebo v nějakém parku, lidé na to nejsou ani zvyklí, nedávno jsem viděla na nám. Republiky dva opravdu skvělé pouliční umělce a nezastavovali se u nich ani cizinci...ten spěch u metra a v místech, která tomu nejsou dispozičně příznivě nakloněna, tam nemáte ani chuť se zastavit.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici

Stávající sousedy znám jen od vidění. Hlavně tedy proto, že jsem se nedávno přestěhovala. V předchozím bydlišti jsem žila 18 let a tam jsem se potkávala s naší ukrajinskou sousedskou a ještě s jednou paní, která měla podobný smysl pro humor, občas jsme se scházely na patře a pozorovaly bizarní dění dole na ulici, třeba focení nahé děvy na refíži v únoru.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Na Vyšehradě. Ten se mi nikdy neomrzí. Pak taky na Pražském hradě, když přijede návštěva. A pak mám spoustu kaváren na různých místech Prahy, kde trávím hodně času. Třeba Bella Vida na Malostranském nábřeží. A často bývám v Dolních Chabrech ve stáji Golem, kde máme koně.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Jak kde. Obecně se mi zdá, že se to spíš lepší, ale pravda je, že když jsem zkraje léta vyjela z Prahy do přírody, do Krkonoš, bylo tam najednou tolik zeleně, že mě rozbolela hlava i oči, jak z té zelené najednou zrak přecházel. Takže asi se to v Praze zase až tak nepřehání.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Nevybavím si nic konkrétního. Celkově mi Praha přijde čím dál vstřícnější, je také pravda, že když tedy nejde přímo o novou dobrou kavárnu, tak ocením spíš historické stavby, kostely například - u sv. Ignáce bývám třeba dost často.

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách.

Nesleduji, je to zcela mimo můj obor i záběr, a nenaskytla se ani žádná příležitost, která by mi v tom pomohla.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

Možná v Praze. Tady už lidé žijí trochu jinak, víc se spojují, funguje tu dost projektů v tomto duchu. Ale je asi otázkou času, kdy se komunitní bydlení začne víc prosazovat, s ohledem na finance i nedostatek prostoru. Docela si dovedu představit život v komunitě. Jen bych asi s tímto záměrem nechtěla stavět přímo dům.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

V pražském veřejném prostoru mi vlastně nic moc nechybí, spíš přebývá. Ohavné billboardy, teď se staly módou mnoha městských částí naprosto příšerné zábrany na silnicích, občas mě vyděsí nevkusný květináč - jsou to detaily, ale když se jich sejde víc na jednom místě, mají celkem dost silný potenciál nepěkně se na tom místě podepsat.

 

VÍTEK JEŽEK (REKOLA)

1) Jak si představujete kvalitní městský život v Praze?

Myslím si, že nás hodně ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Baví mě, když městský prostor není jen nezbytným médiem, ve kterém se musíme pohybovat cestou z práce domů. Baví mě, když je to místo, kde se můžu něco nového dozvědět; někoho potkat; něco zažít; něco si poslechnout; něco uzobnout. Cítit se tam být vítán. Jako člověk. Je to i o drobnostech, maličkostech, které zjednodušují život. Přechody pro chodce tam, kde jsou potřeba; koše i na tříděný odpad; nájezdy pro kočárky; cyklojednosměrky; přístupné parky ve městě. Myslím si, že Praha má ve spoustě věcech našlápnuto, čeká jí ale ještě cesta.

2) Jakým způsobem se nejdraději pohybujete po městě?

Rád kombinuji více druhů dopravy - od městské hromadné dopravy; přes chůzi až po (re)kolo. Na různé trasy se hodí různé alternativy; v různých časech jsem v různých náladách. Nejsem „car-hater“, myslím si, že auto může být to nejlepší řešení pro konkrétní potřebu - např. stěhování. Na druhou stranu, často Pražané vytahují auto i v případech, kdy by se to dalo vyřešit jiným dopravním způsobem elegantněji.

3) Jak vnímáte roli kultury v plánování, v živém městě?

Bez odpovědi.

4) Jaký máte vztah se svými sousedy? Pořádáte občas nějaké sešlosti na dvorku nebo v ulici

Aktuálně bydlím na Letné a se spolubydlícími a s kamarády občas uděláme nějaký piknik či snídani. Plánujeme udělat nějaké grilování se sousedy, abychom se blíže poznali, ale ještě k němu nedošlo.

5) Kde v Praze nejradějí trávíte volný čas?

Nemám jedno místo, které by pro mě bylo "nej". Rád navštěvuju restaurace, které mají zahrádky do ulic či naopak do vnitrobloků; které nejsou jen uvnitř budov. Rád mam různé festivaly a další aktivity v ulicích. Typicky na ně narážím náhodou. O to příjemnější překvapení to je.

6) Myslíte si, že je v Praze málo zeleně?

Takových věcí by asi vždycky mohlo být víc. Na druhou stranu mě fascinuje, kolik má Praha skrytých zákoutí - zahrad, vnitrobloků, teras. Vlastně se v tomhle pohledu nemáme vůbec špatně, pokud víme, kde hledat.

7) Co vám naposledy udělalo v pražském veřejném prostoru radost?

Zrovna v pondělí jsem byl na procházce / přednášce ohledně historie pražského metra. Vznikla jako doprovodná akce k petici za "architektoničtější" pojetí metra D & rekonstrukcí starých stanic. Jednak mě udělalo radost, jak se přemýšlelo při prvotní výstavbě metra. Už jen fakt, že se vůbec přemýšlelo. Každá trasa, každá zastávka, má svůj příběh, který tvůrci zpracovali a odkazují se na něj při stavbě. Bohužel mnoho z toho "promyšleného" se úpravami a "údržbou" odstraňuje. Třeba metro mělo spoustu uměleckých děl, které se postupně odstraňují. Stejně jako se mění celkový efekt jednotlivých stanic. A s tím je i spojený druhý pozitivní motiv z pondělí - vypadá to, že je tady dostatek lidí, kterým není jedno, v čem se pohybujeme a kteří by rádi zachovali toto naše kulturní dědictví. Doufám, že se jim to zadaří!

8) Sledujete práce studentů architektury a urbanismu na českých vysokých školách?

Jen velmi okrajově.

9) Má komunitní bydlení typu Baugruppe atp. v Praze budoucnost?

O tomto tématu mnoho nevím. V mé sociální bublině se aktuálně řeší spíš spolubydlení, než přímo Baugruppe.

10) Co vám v pražském veřejném prostoru chybí?

Veřejný zájem o něj. Myslím, že stále spousta lidí k němu hledá cestu - neumíme se k němu dobře postavit. Často je nám jedno, co se v něm děje. Občas řešíme, co se děje v naší ulici. Ale už je nám jedno, co se děje v ulicí vedlejší. Přesto - těmi ulicemi budeme chodit. A budou jimi chodit další generace. Když přijmeme axiom, že nás ovlivňuje prostředí kolem nás, měli bychom být aktivnější v diskuzi, jak by takový prostor měl vypadat. A následně v realizaci nalezeného konsenzu.

bez autora