POŘÁDNÝ VOLEBNÍ VÝZKUM

POŘÁDNÝ VOLEBNÍ VÝZKUM

15.9. 2017 - V pátek 15. září si ve 14 hodin budeme povídat se sociologem Vojtěchem Prokešem o "Pořádném volebním výzkumu".

Mapa voličů ukazuje, že volby nejsou rozhodnuté.

Výzkumný startup Behavio vytvořil s podporou Katedry sociologie FF UK mapu voličů. V interaktivní mapě na webu mapavolicu.behavio.cz si lidé mohou procházet jednotlivé skupiny rozhodnutých a nerozhodnutých voličů včetně mnoha detailů.

Na mapu voličů se před časem složilo několik stovek občanů ve veřejné sbírce.

V dalších týdnech budou v mapě přibývat další informace, například jaká média daní voliči sledují nebo které programové body jsou pro ně zásadní.

Proč jsme zvolili netradiční způsob prezentace dat? Do obvyklých volebních výzkumů,
tzv. volebních modelů, je vždy započtena řada předpokladů, například určitá volební účast. Přitom 63 % potenciálních voličů stále není rozhodnutých, koho nebo jestli vůbec budou volit.

 

Mapa voličů proto ukazuje aktuální stav rozhodnutosti voličů. Ukazuje rozhodnuté voliče,  rozhodnuté nevoliče a u zbylých, nerozhodnutých, ukazuje, mezi jakými stranami váhají.

“Jsou dva přístupy, jak s nerozhodnutými voliči naložit. Buďto nějak odhadnete, jak by pravděpodobně volili, anebo tu nerozhodnutost ukážete. Nám přijde užitečnější ten druhý,” říká Vojtěch Prokeš, sociolog a spoluzakladatel výzkumného startupu Behavio.

“Rádi bychom předešli situaci známé třeba z amerických prezidentských voleb, kdy řada lidí nešla volit, protože si na základě volebních výzkumů myslela, že je to rozhodnuté. Nebylo. A není ani u nás. Například rozhodnutí a potenciální voliči ANO tvoří dohromady 20 % všech oprávněných voličů. ANO tak může získat až 41 %, pokud je všechny zmobilizuje, zatímco ostatní nerozhodnutí voliči zůstanou doma. A naopak, když všichni nerozhodnutí voliči přijdou volit, může ANO získat maximálně 25 % hlasů. Takové informace nám připadají smysluplnější než volební model,” doplňuje.

Jak číst mapu voličů?

Rozhodnutí (plocha vnitřního kruhu) jsou lidé pevně rozhodnutí přijít k volbám a volit tuto stranu. Nerozhodnutí (plocha obalu)jsou lidé, kteří buďto chtějí volit pouze tuto stranu, ale nejsou si jistí volební účastí, anebo se rozhodují mezi více stranami (a jsou nebo nejsou si jistí volební účastí). Překryv (šířka spojovací čáry)jsou všichni lidé, kteří mají mezi zvažovanými stranami dané dvě strany. Mohou ovšem zároveň zvažovat i další.

 

Vše uvádíme v procentech z celku všech oprávněných voličů. Mapa totiž nepředpokládá žádnou konkrétní volební účast. Prakticky to například znamená, že tvoří-li rozhodnutí voliči strany v mapě 3 %, strana by ve volbách získala více než 3 % hlasů, neboť část voličů určitě volit nebude.

Blíže k sobě jsou v mapě strany s větším překryvem voličů. Poloha nevoličů v mapě roli nehraje. Strany a překryvy do 2 % se v mapě nezobrazují.

Konkrétní procenta a sociodemografie jednotlivých skupin jsou k  dispozici na mapavolicu.behavio.cz 

 

Příklady, co plyne z mapy voličů (črty, nedoformulováno):

 

  • Volby nejsou v tuto chvíli nijak rozhodnuté. 19 % lidí jsou rozhodnutí nevoliči, 29,7 % jsou rozhodnutí voliči (určitě půjdou volit a ví koho) a 51,3 % jsou nerozhodnutí (neví jestli anebo koho budou volit). Z potenciálních voličů (lidí, kteří nevylučují účast u voleb) tedy není rozhodnuto 63 % - skoro dvě třetiny.

 

  • Dvě skupiny s velkými překryvy voličů (soutěžící o podobné voliče) tvoří středově liberální strany: Lidovci, Piráti, ODS, Starostové, TOP09 a Zelení a protiimigrační SPD, Rozumní a Blok proti Islamizaci.

 

  • Zásadní vliv používání internetu: většina lidí nepoužívajících internet volí ANO, ČSSD nebo KSČM. Mnohem méně volí středově liberální strany a v podstatě vůbec protiimigrační strany (SPD, Blok proti islamizaci, Rozumní)

 

  • Největší rozdíly z hlediska mužů a žen mezi Piráti (výrazně častěji je volí muži) a Zelenými (častěji je volí ženy). Mezi potenciálními voliči ČSSD je více žen, u KSČM jsou to spíše muži. spíše muže.

 

  • Muži častěji nepůjdou k volbám a víc jich je také nerozhodnutých.

 

  • Z hlediska věku: s věkem ubývá liberálně středových voličů a zároveň voličů proti-imigračních stran a roste zastoupení ANO, ČSSD a KSČM.

 

  • Z hlediska vzdělání: Lidé se středním a základním vzděláním s drobnými odchylkami volí podobně jako celková populace (je jich většina). Vysokoškoláci velmi výrazně upřednostňují liberální středové strany

 

  • Lidé, kteří nepoužívají internet téměř vůbec nezvažují extremistické strany typu SPD, BPI, DSSS.

 

  • Strany, které zatím přitahují nejvíce lidí, kteří minule nevolili (aktivují nové voliče), jsou Piráti, SPD a Svobodní.

 

  • Z nerozhodnutých voličů si jsou nejméně jistí, že půjdou volit, lidé, kteří zvažují protiimigrační strany a Svobodné. Naopak nejvíce jistí, že půjdou volit, jsou si lidé, kteří zvažují liberálně středové strany (TOP09, Lidovci, Zelení a ODS)

 

  • Dále nasazujeme data o emocích, sledovaných médiích, programových prioritách atd. 

 

Metodologie a FAQ

 

Z jakých data mapa voličů vychází?

 

Výzkum pro mapu voličů probíhal na reprezentativním vzorku 1474 respondentů v době od 15. července do 15. srpna. Nezohledňuje proto rozpad koalice Lidovci a Starostové.

 

Metodika výzkumu: pro kolegy výzkumníky

 

Kombinace CAPI (70 %) a CAWI (30 %) podle kvót pro pohlaví, věk (18+), kraj, velikost obce, vzdělání, frekvence využívání internetu a minulého volebního chování. Heterogenita a kontrola: pro CAPI 25 tazatelů v 30 okresech a 80 obcích, 50 % respondentů telefonicky ověřeno; pro CAWI - rekrutace bez znalosti tématu výzkumu, 100 % telefonicky ověřeno. 

 

Metodika: pro ostatní

 

Respondenti odpovídají české populaci podle kvót Českého statistického úřadu a podle toho, koho volili ve volbách 2013. Většinu respondentů jsme oslovili v terénu (různorodě na ulicích, v domácnostech, v obchodních centrech, v dopravních prostředcích, v domovech důchodců, před školami...). Menší část jsme oslovili online.

 

Základní část výzkumu spočívala v tom, že si lidé prošli elektronickou obálku s volebními lístky a ponechali si jeden nebo několik lístků (pokud se zatím nerozhodli). Lidem osloveným v terénu tazatel předal tablet, na kterém po zaškolení dotazník sami vyplnili. Tazatel se tedy nedozvěděl, koho si vybrali.

 

Vzorek také odpovídá české populaci z hlediska využívání internetu. 24 % lidí internet nepoužívá. O zbylých 76 % víme z dalších dotazníků další doplňující údaje.

 

Proč jsou potenciály nerozhodnutých voličů vyšší než v jiných volebních výzkumech?

 

V obvyklých, deklarativních, volebních výzkumech lidé obvykle během několika vteřin odpovídají na otázku “Koho byste volil?”. My jsme zvolili behaviorální metodu: respondenti si chvíli procházeli obálku s volebními lístky (v elektronické podobě), mohli si ponechat několik lístků v užším výběru, pokud ještě nejsou rozhodnutí. Ukázalo se, že respondenti takto zvažují větší množství stran. Může to být například tím, že lidé bez pohledu do volebních lístků neví, kdo všechno kandiduje. Je ale velmi nepravděpodobné, že by některá strana získala hlasy od všech svých potenciálních voličů: musela by získat hlasy na úkor svých přímých konkurentů (často pět až sedm stran) a opravdu každého váhajícího přimět, aby přišel volit.

 

Kdo za výzkumem stojí?

 

Behavio (www.behavio.cz) je technologický startup zaměřený na inovace ve výzkumu trhu. V týmu developerů, sociologů a ekonomů kombinuje behaviorální techniky analýzy lidského chování s pokročilou automatizací. Od roku 2016 tak pomáhá v rozhodování velkým společnostem, městům i vládním institucím.

 

Ke konzultacím metodologie byla přizvána Katedra sociologie FF UK. Na výzkumu se také aktivně podílí studenti katedry v rámci praktického předmětu jako tazatelé i analytici dat.

 

Na výzkum se v dubnu 2017 složilo 343 dárců (s průměrným darem ve výši 1384 Kč)
v rámci veřejné sbírky na hithit.cz/volebnivyzkum.

 

 

 

bez autora